a zbaví nás všeho zlého.
Také sě čte, že jeden pútník k svatému Jakubu dieše a črt sě jemu zjevi a počite sě svatým Jakubem i poče jemu kázati od zlosti tohoto světa a radě jemu a řka: „Jáť sem svatý Jakub, zabi sě sám pro mě.“ An toho povoli, vytrhna nuož, hned sě sám zabi. Tehdy hospodář jeho velmi sě smúti boje sě, aby jeho měščené nejali, aby naň hlavy nepočtli, točiž aby on jej sám zabil. I prosieše boha, by mohl toho zbýti. A hned ten zabitý vsta z mrtvých a poče svú příhodu rozprávěti, že „když ten črt, jenž mi sě kázal zabiti, přinese mě do múk pekelných, tehdy hned svatý Jakub přijide a zasta mě a řka: Toť jest muoj sluha, nechajte mi jeho. I jide s nimi před buoh. A když črté počechu na mě volati, tehdy svatý Jakub vece: K čemu ste jej oklamali? I káza mě vskřiesiti.“ Prosmy boha a svatého Jakuba, ať nám uprosí zdravie na téjto ćestě a potom nebeské králevstvie. Jehož mně i vám etc.cizojazyčný text
Cristofori sermocizojazyčný text
Beatus vir qui sufert tentacionem.cizojazyčný text Tato slova píše múdrý Šalomún a řka: „Blahoslavený jest muž, jenž snese pokušenie.“ V těch sloviech móžem trojé pokušenie znamenati, jenž jest pokúšen a jehož jest pokusil svatý Kristofor na tomto světě, a to jest všechno strpěl rád a míle přemohl.
Prvé měl pokušenie tohoto světa, že jeho svět pokúšel velmi zbožím a sčestím a mnohú rozkoší a dóstojenstvím, a to jest všeckno přemohl a vzhrzel pro milého boha. Druhé pokušenie měl od svého těla, že byl krásný a vysoký člověk obrového rodu, dvanáste loket zvýši, lidu pohanského. Třetie měl pokušenie diábelskej, a to jest přemohl, že ćelestně s črtem chodil a zahnal jej od sebe znamením svatého křížě. Jakož sě čte o tom, když svatý Křistofor jednomu králi slúžieše i umyslil sobě, aby sobě hledal najvěcšieho pána na světě, i jide k jednomu králi velmi mocnému i slúži jemu. A když za stolem sediechu i menováchu črta, i král sě hned požehna i svatý Křistofor jemu vece: „Proč to činíš?“ Le král vece jemu: „Nebo sě črta bojím.“ I on vece: „Tehdyť já chti črtu slúžiti, ale ne tobě.“ A tak vstav i jide od toho krále. A když jide po ćestě, žádajě črta poznati, hned sě jemu črt zjevi, učiniv sě velikým člověkem jako on, uzřev jej i vece k nemu: „Ktos ty?“ I on vece: „Já sem črt, pán nad pány.“ I svatý Kristofor vece: „Já chti u tebe býti a chti tobě slúžiti.“ A když jidesta cestú, uzřev črt kříž u ćesty, vyvinu z ćesty i jide pod les skroze křovie. I svatý Křistofor jemu vece: „I čso se bojíš, poď tudyto.“ A črt vece: „Bojím sě toho kříže, protože jest na nem Jezus Kristus umřel.“ I on jemu vece: „Tehdy jest to věcší než ty, tomuť já chti slúžiti, ale ne tobě.“ A tu črt hned osta. A tak jda sám ćestú, nadjide jednoho i poče sě ptáti, kte by mohl nalésti Jezukrista, syna božieho. A tak jest svatý Kristofor přemohl vše pokušenie, a potom jest opět měl trojé pokušenie. Prvé od boha, druhé od žen, třetie od krále Dagna.
Jakož sě čte o něm, když ten pústeník uznamena, že sě jest zažehl duchem svatým, a pta snažně syna božieho, vece jemu: „Chtěš li jej poznati, musíš jemu některú službu ukázati, postiti sě nebo modliti sě jemu.“ I on vece: „Tohoť já ničs nemohu učiniti.“ Le on vece: „Ale přenes lidi přes tuto morskú zátoku, toť jemu bude velmi vděk a tu jej najspieše najdeš.“ An vece: „Já to chti rád učiniti.“ Šed i vytrže dub veliký i oklesti jej a učini sobě huol z neho a podpieráše sě jím, přenášejě lidi přes tu vodu, a to mnoho let činieše. Tehdy jednú u večer chtieše odpočinúti, tuž jedno dietě zvola na onéj
