židovští sebravše sě, jidechu k ćiesařovi, jemuž diechu Astriages, ku bratru toho krále, i žalováchu jemu toho, že jeho bratr král obrátil sě na vieru křesťanskú po jakémsi čarodějníku. Uslyšav to Astriages, rozhněva sě velmě a posla tisíc oděncuo, aby jali svatého Bartolomějě. A kdyžť jej přivedechu před ćiesaře, tehdy jemu ćiesař vece: „Ty lis ten, jenžs obrátil bratra mého?“ I on vece: „Já jsem nepřevrátil, ale ku bohu obrátil.“ I ćiesař jemu vece: „Jakožs ty převrátil mého bratra od boha mého, takéžť já tobě učiním, že ty ostaneš boha svého a budeš sě klaněti bohu mému.“ Svatý Bartoloměj vece: „Já sem boha toho tvého ukázal lidem svázaného a kázal sem jemu obraz svój zetřieti, an to musil učiniti. A móžeš li ty také mému bohu to učiniti, já sě chti na tvú vieru obrátiti. Pakli já tvé bohy přemohu, ale ty uvěř u mého boha.“ A když to povědě, hned poslové přiběžechu a řkúće: „Ćiesaři žádný, toť tam buoh tvój do lesa letí a zetřel sě na kusy.“ A když to ćiesař uslyšě, velikým hořem zlattohlavový plášč na sobě roztrže a hned káza odřieti svatého Bartoloměje. A on vzem svú kuoži na huol, poče choditi, káže božie slovo. Uzřev to ćiesař, že obracuje mnoho lidu na vieru křesťanskú, i káza jemu stieti jeho svatú hlavu. A křesťané vzemše jeho svaté tělo, pochováchu krásně a schovachu, jakž toho duostojno bylo. Tehdy ten ćiesař Astrages vztrhl sě črtem i slomi sobě hlavu i zdeše. A jeho bratr král Polimius byl biskupem tu dvanáste let, ve všie čstnosti přebývajě, skonal čstně svój život a spasil svú duši. A tak svatý Bartoloměj úzkú ćestú došel do královstvie nebeského, jehož etc.cizojazyčný text
[Decollacio s. Iohannis]text doplněný editorem[1334]na marginu zapsáno mladší rukou: Scięcie S. Jana
Herodes eum tenuit et vinxit Iohannem in carcere, et misso spiculatore precepit decolare eum etc.cizojazyčný text Tato slova píše svatý Marek v dnešním čtení od svatého Jana, křstitele božieho, jenž tresktáše krále Heroda, že držal ženu svého bratra Filipa. Tehdy král posla své posly a káza jej jieti a svázati a v žalář vsaditi. A tak na radu téj jisté ženy složil sobě a učinil hody. A když dsera téj jisté ženy metáše sě před kvašany a před těmi hostmi, tehda sě to králi velmi líbilo i vece k nie: „Proto, žes mě obveselila i mé hostě, pros na mně, čsož chtěš, leč polovići královstvie mého.“ I ona běževši k mateři, vece: „Čso mám prositi?“ A máti jie vece: „Ničs jiného, jedno pros hlavy Jana křstitele, jenž mi se velí vrátiti k Filipovi a chtě mě s králem rozvésti.“ Tehdy děvečka přišedši, vece: „Prosi tebe, králi, daj mi hned na mísu hlavu Jana křstitele.“ A král posla kata do žaláře i káza stieti svatého Jana i da hlavu dievce a děvečka svéj mateři. A učeníći jeho přišedše, pochovachu jeho tělo. Tuto máme znamenati, že jakož král Herod zabil svatého Jana tělestně, takéž diábel usiluje zabiti každého křesťana na duši. Proto tuto trojí věc máme znamenati. Prvé, čso sě skrze Heroda znamenává. Druhé, čso sě skrze Jana miení. Třetie, kterak jest svatý zahuben.
O prvém máme znamenati, že skrze Heroda znamenává se diábel a skrze Jana křstitele znamenává sě každý křesťan. Nebo paterú věcí diábel na to usiluje, aby duše spravedlivého člověka zabita byla. A to sě v tomto čtení miení, když sě čte, že Herod poslal najprvé, druhé, že jal, třetie svázal, čtvrté v žalář vsadil, páté v žaláři sťal.
Prvé diábel posielá své panošě skrze pokušení a radu
