čistotu a v zlatté pro jejie zaslúženie a v světlé pro jejie svatost. Prosmy jie, by nás také oděla vším dobrým v nebeském království. Jehož etc.cizojazyčný text
Bartolomeicizojazyčný text
Arta est via, que ducit ad regnum celorum, et pauci vadunt per eam etc.cizojazyčný text Tato slova píše svatý Matěj evanjelista, a ta jest pověděl sám syn boží a řka: „Úzká jest ćesta, kteráž vede do královstvie nebeského, a málo lidí de po nie.“ V těch sloviech máme znamenati, že syn boží ukázal nám dvě ćestě. Jedna jest široká, a ta vede do pekla, a té sě máme varovati, nebo proto slóve široká, že mnozí dú po nie. Jako Luciper po nie šel s svým vojskem, když jest strčen s nebes pro svú pýchu. Túž cestú šli jsú Sodoměné, jenž sú sě propadli s svým statkem do horúćieho pekla a tři města a tři země šly jsú po ćestě a šli sú ti všetci, kteříž sú potopem zahynuli. A že tak mnoho lidí jakti črtuo po nie šlo až bezčísla, s právem ta ćesta slóve široká a mnozí po ní jdú ješče i podnes, to sú všichni zlí pohané, kaćieři a zlých křesťanuo na každý den sedm zástupuo. To sú všechni závistníći, hnevníći, smilníći, lakomci, opilći, vražedlníći. Nebo někty jednoho dne umře několiko tisíc lidí po všem světě, a z těch jedva sedmá duše spasena bude. A to všecko dú širokú ćestú do pekla. Prosmy etc.cizojazyčný text
Druhá ćesta slóve úzká, a ta jmá tři stezky podlé sebe, po kterých dú trojí lidé na tomto světě, a ty jsú znamenány skrze Dobešě a skrze anjela a skrze psa. Ten jistý mladý Dobeš kázaním svého otce Tobiáše měl jíti na dalekú ćestu a do dalekéj země i pojal s sebú psíka. A svatý Rafael k nemu sě přitovařišil a tak sú šli spolu na dalekú ćestu. Skrze psa znamenávají sě lidé, kteříž netbají kako jiní psi, což jim kazatelé mluvie, ani sě stydie, čsož jim lají nebo tepú aneb křičie na ně, avšak sě nechtie polepšiti. A skrze anjela znamenávají sě dobří lidé a čistí, a takých jest málo. Nebo jako anjela řiedko vídati, takéž ćistých lidí málo nalezne. Skrze Dobeše znamenávají sě lidé kajíćí, ješto sě kají svých hřiechuo utrpení do dalekéj vlasti nebeskéj. Protož, nemóžeš li býti jako anjel, ale buď jako dobrý člověk kajíćí, nebývaj jako pes nečistý ani buď jako člověk pyšný ani jako vlk hněvivý a obžerný ani jako liška nevěrný, ale buď spravedlivý jako člověk boží. A protož, chtěš li jíti do nebeskéj vlasti, máš držeti učenie svatého Tobiáše, jenž učil svého syna Dobeše a řka: „Najprvé miluj boha a nikdý nespuščuj jeho s svého srdce ani v žalosti ani v radosti ani ve zlém myšlení i věz, ač lidé nevědie tvého myšlenie, ale buoh je vie. A opět čsti otce a mateř a svú almužnu dávaj pro božie jmě.“ Po téj ćestě chodil jest syn boží. Ó, zajisté úzká jest ćesta, po níž chodil syn boží, když jest mnoho protivenstvie trpěl na světě. A potom hořkú smrtí umřel na kříži, že v nem všichny žíly ztrhány byly. Takéž svatý Bartoloměj, jehož dnešní den hod slavíme, chtě túž ćestú jíti za svým pánem, pro velikú úzkost mosil svú kuoži svléći a postem sě uteniti, aby mohl snažnějie tú úzkú ćestú jíti a projíti. Jakož sě čte o něm, když svatý Bartoloměj apoštol přišed do jedné země, jenž slóve India, téžměř kraj světa, i nadjide jeden chrám, v němž bieše modla jednoho črta jménem Astarot, a v tom chrámě
