dobrého zbožie, skota a pití a jiesti dosti. Ta vdova beževši za nimi, poděkova jich svaté milosti. A ona vecesta: „Děkuj bohu a služ jemu snažně.“ Tu jsta měla radost srdečnú, ale nechlubila sta sě jí, na buoh ukládajíce. Třetie sta měla kochánie od boha v nebeském království, nebo sta bojovala pro vieru křesťanskú na božím obezření. Jakož čtem o nich, když římský ćiesař ménem Dioklecián hubieše křesťanstvo a na klikách jě věšéchu, tehdy oni jě utínáchu a pochováváchu. Dověděv sě toho ćiesař, káza jě jieti a modlám pohanským sě modliti. A když je do chrámu přivedechu, tehdy svatí, Sčastný, Zbožný, poklekše poděchováchu bohu. A tu bieše jeden obraz, v němž bieše črt, a ćiesař veléše, by sě tomu modlili. Tehdy ona ćiesaři vecesta: „To li jest tvój buoh?“ I ćiesař vece: „To.“ Hned sě ten obraz převráti a črt z neho vyskoči. Uzřev to ćiesař, káza je jieti a nahy prostřed chrámu pověsiti a železnými klikami dráti. A když je mučichu, hned veliký vietr zkazi ten chrám a vše pohanstvo, čsož tu bieše, zbi, jediné svatý Sčastný a svatý Sbožný ostasta. Uslyšav to ćiesař, káza jě oba stieti. A tak sta sě oba bohu dostala a již kochají sě s bohem v nebeském království. Jehož mně i vám etc.cizojazyčný text
Prosmy jich milosti, by nám dali sčestie i zdravie zde i na onom světě, neb sú mocni před bohem svú prosbú. Jakož sě čte, že jeden měščenín svéj mladosti dával v jich den obapol. Prvé dal jeden groš, druhé dal dva. A tak dostalo sě jemu 10 kop dáti, le on sě smúti. Avšak prodav dědinu i da, a hned sě jemu naspoři, že v skříni naleze sto kop grošuov a viecs by snažnějí jich milosti slúžiti. Prosmy jich milosti, ať nám naspořie zbožie a potom našim dušem královstvie nebeské, jehož etc.cizojazyčný text
De Nativitate Mariecizojazyčný text
Egredietur virga de radice Yesse, et flos de radice eius ascendet etc.cizojazyčný text Tato slova píše svatý Isaiáš prorok a tak řka: „Vynde metla z kořene Jessova a květ z kořene jejie pustí.“ Obyčej byl v Starém zákoně, že králové a kniežata své narozenie světiechu a veliké hody činiechu. Takéž syn boží své matky narozenie po všem světě a po všem křesťanství světiti přikázal. Druhé čte sě, proč tento hod světímy, neb jeden svatý člověk uslyše anjely té noci zpievajíce i otáza jednoho anjela, čso by to bylo. An jemu povědě, že sě jako téj noci narodila matka boží, svatá Maří. A on to povědě papežovi a papež káza světiti po všem křesťanství tento hod matky boží narozenie. V těch sloviech móžeme trojí věc znamenati. Prvé jejie narozenie, kdyžto die „vynde prútek“. I vyšla jest, točiž narodila se matka boží předuostojně, přesvatě, přeradostně. Druhé jejie šlechetnost, když die „z kořene Jessova“.
Prvé znamenati jest, že prútek tento, točiž blahoslavená dievka, matka nebeská, Maria, vyšla jest, točiž narodila sě jest z předuostojného i z přesvatého i z přeradostného kořene ocse všemohúćieho, stvořitele nebe i země. Třetie jejie duostojenstvie znamenati máme, že zajisté anjelem zvěstována jest. Jakož píše svatý Jan, že Joachim byl z města Nazaret a z Betlehema, svatú Annu pojal malženkú, takže oba biesta spravedliva před hospodinem a všeho přikázaní božieho poslúchasta a statek svého
