i uzřesta jednu mrchu na ćestě. Tehdy pústeník poče nos zastierati pro smrad, ale anjel ničs. I utka jě opět jeden výtečný jinoch i anjel uzřev jej, jide s ćesty a zatka sobě nos. Tehda pústeník poče sě tomu diviti, tehdy anjel vece: „Tento jinoch, jehož sme potkali, jakž koli jest krásen na těle, však jest mrtev na duši a viece smrdí bohu a nám anjelóm, nežli žádná mrcha na všem světě.“ A to na znamenie, že sám buoh miluje hřiešné kajíćie. Jakož sě čte, že jedl a pil s nimi, a když jednú porokováchu jemu Židé, že obcuje s hřiešníky, odpovědě jim syn boží: „Nepřišel sem pro spravedlné, ale pro hřiešné.“ A protože jest je tak miloval, mnoho jest trpěl za ně. A najposledy hořkú smrtí jest umřel za ně a pro ně, protož, jsi li hřiešný, nezúfaj, nebo máš věrného přietele, krále nebeského. Protož svatý David dobře pověděl a řka, že přieliš učsćeni sú přietelé boží, poňovadž jest tak dobrý přietel. Učstiž jej na tomto světě, a on tě učstí v súdný den.
Prvé učstil jej buoh otec, že jej učinil svým kancléřem, točiž tajemným písařem, jenž jest psal čtvrtú část dobrosvětstvie, točiž svatého čtenie. Druhé počstil jeho syn boží, jenž jej učinil svým poslem z sedmicát učedlníkuo a poslal jej kázati svatého slova. Třetie čstil jej svatý duch, že byl jeho čistý přiebytek. Jakož sě čte o něm, že byl pln ducha svatého a čistotu drže, že i na smrti nechtěl jeho svatý duch opustiti. Čtvrté učstila jej matka božie, že jest byl zvláští jejie kaplan, od niež jest vyvedl mnohé skutky božie, kteréž jest napsal nám na spasenie. Páté čstili jej anjelé, že jeho duši vzali do nebes. Když stár bieše a přebýváše u Britanii, tu jest kázal božie slovo a potom jest skonal svú dobrú smrtí.
Svatý Lukáš píše sě u volové tváři, protože píše najviec o božím umučení a o prodání, ješto byl prodán a zabit syn boží jako jiný vuol. Také svatý Lukáš byl dobrý lékař. Prosmy jeho milosti, aby naše duše zléčil a poslal do královstvie nebeského. Jehož etc.cizojazyčný text
Undecim miliacizojazyčný text [virginum]text doplněný editorem[1666]na marginu zapsáno mladší rukou: S. Urszula
Adducentur regi virgines post eam.cizojazyčný text Svatý David prorok svatého ducha zjevením uzřev, že svatá Uršula tak mnoho panen má ku bohu dovésti, povědě tato slova a řka: „Buďte přivedeny, děvečky, po nie našemu královi.“ V těch sloviech máme znamenati, že sú byly trojí vódcé, ješto jsú vedli ty panny k hospodinu.
Prvý vuodce byl panenstvo, točiž čistota. O tom praví Šalomún: „Čistota činí člověka najbližšieho ku bohu, a čím najčistější člověk, tiem jest najbližší boha, a čím nečistější, tiem dálejší.“ A proto milujmy čistotu, kteráž činí člověka blízka k bohu a varujme sě nečistoty, kteráž odvodí od boha. Druhý vuodce těch svatých dievek byla spravedlnost, neb sú pravý život vedly a spravedlnost plodily na všem svěće. Třetie vuodce byl jich umučenie, kteréž jsú jako dnes trpěly. A to sě tak dálo: U Britanii byl jeden král ménem Nochus, jenž mějieše jedinkú dseru jménem Uršulu, kteráž čstností a nravuov a múdrostí a krásí bieše naplněna, takže jejie zvěst a slovo všady sě pronášieše. Tehdy král angličský když bieše velme mocný a mnoho
