zběže, a svatý Matěj sě s nima hádáše a káza drakoma, ve jmě božie aby šli na púšč a viece žádnému křesťanu neškodila, ana hned poslušna jidesta a žádného neurazista. Také oheň jeho byl poslušen. Jakož sě čte, když svatý Matěj bieše obrátil tu zemi múřenskú na vieru křesťanskú a dseru toho krále ménem Epigenu učini jeptiškú a abatyší nad sto panen, tuž po smrti toho krále by jiný král ménem Huffat i snúbi sě téj panně Epigeni z kláštera a svatému Matěji slibováše svého puol královstvie dáti, aby jemu jie přál v malženstvo pojieti. A svatý Matěj jemu odpovědě a řka: „Ty vieš, že ta panna oddána jest králi nebeskému, a kterak ty ji chtěš pojieti, chot mocnějšieho krále?“ Uslyšav to král, rozhněva sě a v noci se všech strán káza zapáliti, aby všichny panny i s ním uhořaly. A svatý Matěj přišed, zahna vešken oheň a hned oheň jeho uposlúcha a s kláštera jide na králuo duom a všechno spáli kromě jediného krále a syna jeho. A tak sě buoh pomsti nad tím králem. A tak když svatý Matěj sám kázáše a sám svatú mši slúžieše, zvěděv to král šed ke mši, zzadu zabi jej mečem u oltáře. A anjelé duši vzemše, neséchu do nebes. A hned králuo syn vztrže sě od diábla i poče volati na otce a praviti jeho hřiechy, že jej bez viny zabil, a sám král hned omalomocnie. A když nemože nikakež zdráv býti, vytrh meč, sám sě zabi, a tak svatý Matěj skonal. A protože byl pokorný, buoh jeho povýšil zde i na onom svěće. A najprvé zde na světě divy velikými. Jakož se čte, když svatý Matěj kázáše o nebeskéj radosti, tehdy ponesechu syna králeva, an umřel, a když čarodějníćinemožechu jeho skřiesiti, tehdy svatý Matěj vystúpiv ve jmě božie, svú prosbú jej z mrtvých vzkřiesi. A jiných divuo mnoho učini, opět jeho buoh povýšil na nebi, že jest již učiněn tovařiš svaté trojice a všech anjeluov i všech svatých v nebeském království etc.cizojazyčný text
De sancto Wencesslaocizojazyčný text
Ecce vox sangwinis fratris tui Abel clamat ad me de terra etc.cizojazyčný text Tato slova pověděl jest sám král nebeský, lajě nevěrnému Kainovi, že zabil bratra svého Abele, a tak die: „Již toť hlas krve bratra tvého Abele volá ke mně z země.“ Jakož jest tehdy lál Kainovi, takéž jest dnes lál Boleslavovi, jenž zabil bratra svého vlastnieho, svatého Václava. V těch sloviech máme trojí věc znamenati. Prvé příklad svatého Václava, když dí, teď jako by řekl „hledajte mého svatého příkladu“, že mnohé chtě k spasení přivésti. Druhé jeho umučenie, když die „hlas krve bratra tvého“. Třetie jeho pomoc, když die „volá ke mně z země“.
O prvém mámy znamenati, že trojí příklad ostavil nám svatý Václav. Prvé příklad svatosti na svém živoće ostavil nám na čtveře věci, točiž svú čistotu, již jest měl i na těle i na duši, ukrutenstvie na rúšě, pokoru na srdći, milost na mysli. O jeho čistotě sě čte, že od svého dětinstva snažil sě čistoty chovati. A když bieše mužem, jakž sě dopustieše kterého hřiechu obecného, hned běžal k knězi i zpoviedal sě velmě nábožně. A tak ten bohatec, svatý Václav, nalezen jest bez poskvrny. A to jest protiv Šalomúnovi, jenž jest řekl: „Který by byl bohatec bez hřiechu, toť bychom jej chválili.“ Protož svatý Václav slóve rytieř svatéj
