v svá srdce, anebo ktož chtě hostě čstně přijieti, musí sedmeru věc mieti, kterúž jest měl svatý Simeon. Prvá jest dobrota hospodářova, že kterýž jest hospodář dobrotivý, u toho rádi hosté stávají. Jakož to sě čte, že svatý Simeon bieše spravedlný člověk a bohobojný, točiž dobrotivý, a proto jest syn boží rád v jeho rukú přebýval. Druhé má býti hospoda pokojna, a protož sě čte, že bieše v Jeruzalémě. Jeruzalém sě vykládá duom pokojný, nebo buoh ve čstném pokoji rád přebývá. Třetie má býti čeled služebná, aby hosti poslúžili. Protož sě menuje Simeon, jenž sě znamenává poslušný, neb u poslušných rád buoh přebývá. Čtvrté, aby byla hospoda věrna, protož die „bieše spravedlný“. Nebo tu rádi lidé bývají, kdež jim pravdu činie, jako Zacheus čtyřikrát viece navrátil, čsož koho oklamal, protož v jeho domě buoh přebýval. Páté, aby hostí snažně hledal, protož die bohobojný, točiž snažný, jako svatá Marta byla snažna syna božieho hledati, a protož v jejiem domu rád syn boží přebýval. Šesté, aby hostie vesele a míle přijeli. Jako svatý Simeon čekáše ućešenie všeho lidu i žádáše jeho velmě radostně, a proto přije jej velmě míle, nebo syn boží tu rád přebývá, kdež jej s radostí a míle přijmú. Sedmé má býti hospoda sčastna a blahoslavena a učiščena, protož die „svatý duch bieše v nem“, jenž jest jeho srdce učistil, nebo v čistých srdciech rád buoh přebývá. A ktož jej tak přijme, ten sobě obdrží hřiechóm odpuščenie a královstvie nebeské.
Sermo Blassiicizojazyčný text
Beatus vir, qui suffert tentacionem, quia cum probatus fuerit accipiet.cizojazyčný text Tato slova píše múdrý Šalomún a řka: „Blahoslavený muž, jenž sdrží pokušenie.“ V těch sloviech máme dvojí věc znamenati. Najprvé jeho blahoslavenstvie, druhé jeho pokušenie.
O prvém máme znamenati, že svatý Blažej měl na sobě osmero blahoslavenstvie. Prvé chudobu míle trpěl pro buoh na púšči přebývajě. Druhé, že byl velmě krotký. Třetie, že byl čistého srdce. Čtvrté, že byl pokojný. Páté, že byl milosrdný. Šesté, že byl pokorný. Sedmé, že byl lačen spravedlnosti. Osmé, že protivenstvie trpěl míle pro buoh. Jakož sě čte o nem, když svatý Blažej bieše muž šlechetný a nábožný v Kapadocii, tehdy křesťanové učinichu jej svým biskupem. A když přeby málo biskupem, nemoha bohu slúžiti pro Diokleciánovu zlost ćiesařovu, jide na púšč, a tu jej ptáci krmiechu a zvieřata jemu slúžiechu, an jich požehnáváše a z nemoci uzdravováše. A když rytieři toho ćiesaře na lov jedechu a svatého Blažeje najidechu, ano sě mnoho zvieřat k nemu sběhlo, pověděchu to královi. Tehdy král káza jej před sě přivésti a svatý Blažej poděkovav bohu i jide s nimi před krále. Tehdy král jemu vece: „Zdráv, Blažeji, přieteli boží.“ I svatý Blažej vece a řka: „Také zdráv, králi, ale prosím tebe, nenazývaj jich bohy, ale črty, nebo ktož jim slúží, ćiť musí u pekle býti.“ I král rozhněvav sě, káza jej velmě bíti a v žalář vsaditi. Tehdy nazajtřie káza jej vyvésti i jedna žena běže k nemu, nesúci svého syna mrtvého, an sě rybí kostí zadávil, prosieći jeho, aby jej uzdravil a vzkřiesil. Tehdy svatý Blažej vloži naň svú ruku prosě, aby jej i všechny jeho sluhy
