aby smrti utekli. Jakož sě čte, ktyž vězňové v žaláři nezýváchu svatého Václava méno, hned sě žalář osvieti a hlas k nim zvola a řka: „Vynděte ven z žaláře.“ A hned okovy s nich opadechu, a dveřě sě jim otevřechu a oni vynidechu, chváléće svatého Václava. Prosmy boha a svatého Václava, ať nás vyvede z vězení. Také volají mrtví. Čte sě, že Boleslav jem panoši svatého Václava, bojě sě, by naň nepravil, káza jej oběsiti. Jenž po dvú letú zkve na hlavě a volal na Boleslava. Také volají slepí, kteréž jest osvietil. Čte sě o tom, že jedna žena slepá od porozenie a skloněná přinesena k jeho hrobu, poče sě snažně a nábožně modliti, inhed by oběma očima osviecena a všie nemoci zbavena. Také volají divové, jakož sě čte, že po jeho smrti třetie léto mnohým lidem buoh zjevi, aby jeho tělo přenesli do Prahy k svatému Vítu, do toho kostela, ješto byl sám svatý Václav ustavil ve jme svatého Víta. Uzřev to Boleslav, že sě tak mnoho divů děje skroze svatého Václava, umysli, aby jej přenesli k svatému Vítu a řka: „Budú li sě taćí divové dieti, počtú na svatého Víta, by to činil všechno svatý Vít.“ I káza, pod milostí aby jeho tělo do světa tajně do Prahy donesli. A když vzemše svaté tělo, v noci tajně do Prahy neséchu, dojedechu jednoho potoka u Prosěku, ano bieše veliký povodeň, že nemožechu přejéti přeseň. Tehdy zvolachu ku bohu a k němu, jehož tělo nesiechu, a hned sě uzřechu na oné straně mocí svatého Václava. A tak beze všie škody přijědechu do Prahy k svatému Vítu a zažehše postavníky uzřechu jeho tělo velmi krásné a ty rány, ješto jej byl sám Boleslav zaťal v hlavu, že každý šrám nový bieše. Také ucho svaté, ješto jemu bieše ućato, sestra jeho Přibyslava jeho zjevením byla nalezla a k jeho hlavě přičinila, tak sě hned to ucho k hlavě přijalo a přičinilo, jako by nikdy uťato nebylo. Prosmy krále etc.cizojazyčný text
Sermo Michaelis etc.cizojazyčný text
Michael magnus princeps stat pro filiis populi mei.cizojazyčný text Tato slova píše svatý David prorok a řka: „Svatý Michal, veliké knieže, stojí za syny lidu mého.“ V těch sloviech chválí svatého Michala trojí věcí. Prvé silú na tom, že slóve pán silný. Druhé šlechetností a řka „knieže veliké“. Třetie velikú milostí a k našemu užitku, když die „jenž stojí za syny lidu mého“.
Prvé chválí svatého Michala pro jeho velikú sílu, že má moc nade všemi diábly, aby nás obraňoval od zlých duchuo a odhonil jě od nás, aby nad námi moći neměli. A ta síla jeho ukazována jest na tom, že Lucipera, diábla přesilného, svrhl s nebes pravým bojem do horúcieho pekla. Jakož svatý Jan píše v Tajnići a řka: „Sta sě veliký boj v nebesiech, že svatý Michal a anjelé jeho bojovali s diáblem, i neostachu črté, ale spadechu s nebe.“ Také on má zabiti Antikrista, jenž téžměř vešken svět pobojije. Když také svatý Michal před súdným dnem zatrúbí, tehdy mají vstáti všichni mrtví na súd boží. A tak sú velmi silní, že jeden anjel jedním prstem, jakž koli nemá těla, všeckna města i všickny hory móže převrátiti. Jakož sě čte o nich, že jedno město židovské biechu obsedli pohané, chtiec
