sám umře.“ A když jej na měkkém loži položichu, málo poležav i umřě. Uslyšav to ćiesař, radostně vece: „A když sme nepřemohli živého, asa přemóžme mrtvého.“ I káza jej na pole vynésti, aby jej ptáći snědli, ale buoh nad ním své anjely postavil, aby sě nedali nikomu jeho těla dotknúti. Uslyšav to ćiesař, vece: „Zdá mi sě, že jeho i mrtva nepřemóžeme.“ I káza k nemu kámen přivázati a u moře uvrći, zda by jej tam ryby snědly. A když marinéři přijedechu a tělo jeho na březě nalezechu. A jeho zjevením jedna paní uzře jeho tělo a počestně pochova. A tak jest svítězil svatý Vincent, a protož jest vzal odplatu, že požívá dřeva životného, skrzě něž sě znamenává syn boží, jehož požívají všichni svatí. A to dřevo má dvanástero ovoce. Prvé ovoce jest zdravie bez nemoći. Druhé mladost bez starosti. Třetie mladost bez mrzkosti. Čtvrté život bez smrti. Páté svoboda bez roboty. Šesté sytost bez lačnosti. Sedmé pokoj bez truchlosti. Osmé bezpečnost beze všeho strachu. [Deváté]text doplněný editorem uměnie bez nemúdrosti. Desáté sbožie bez chudoby. Jedenásté radost bez skutku. Dvanásté chvála bez skonánie.
A to jest najlepšie, že sě to nikdy neskoná. O tom praví svatý David: „Blahoslaveni sú, kteříž přebývají v tvém domě, hospodine.“ A tak, chtěme li toho ovoce užívati s svatým Vincentiem, musíme trojé královstvie přemoci, točiž světcské, ćelestné a pekelné, a sedm smrtedlných hřiechóv, abychom došli do věčnéj země, jakož jest svatý Vincentius došel, točiž do královstvie etc.cizojazyčný text
In conversione sancti Pauli apostolicizojazyčný text
Vas eleccionis est mihi, ut portet nomen meum palam in gentibus, et coram regibus terre etc.cizojazyčný text Tato slova píše svatý Lukáš, a ta jest pověděl sám buoh a řka: „Svatý Pavel jest mój sud zvolený, aby nosil mé jméno mezi lidmi a před králi zemskými.“ V těch sloviech móžem znamenati, proč jest obrátěnie svatého Pavla, a jiných svatých ničs. Druhé, kterak jest sud svatý Pavel. Třetie, kterak jest nosil božie méno.
O prvém máme znamenati, že obrátěnie svatého Pavla na vieru pro trojí věc světíme. Prvé pro příklad, aby ižádný hřiešný nezúfal do božie milosti, že protivníka svého učinil buoh svého milostníka. Druhé pro radost, nebo jakož křesťané měli sú skrze nen mnoho žalosti, též skrze jeho obrácenie měli sú mnoho radosti. Třetie pro div, ješto buoh nad ním učinil a ukázal, že z výbojníka viery křesťanské učinil kazatele a osvětu kostelní. Jakož sě čte o nem, že když bieše křesťanóm mnoho zlého učinil, tehdy jide ku biskupovi, prosi listy, aby hubil křesťany, ktež by kte nalezl, anebo svieže jě dovedl do Jeruzaléma. A když jide do Damaška, tehdy na ćestě obklíči jej světlost nebeská, že hned oslnu a spade s koně na zemi. A hlas z nebes jemu vece: „Saule, Saule, proč mi sě protivíš?“ I on vece: „A ktos ty, pane?“ A hlas jemu vecě: „Já sem Jezus Kristus, jehož ty nenávidíš.“ I on vece: „Ó, milý pane, čso mi kážeš učiniti?“ A hlas jemu vece: „Jdi do města a tam tobě povědie, čso máš učiniti.“ A tak sě jest divně stalo jeho obrácenie, že když bieše velmě zle zamyslil, tehdy sám bóh jej na vieru obrátil. A v tom sě znamenává
