jest dobrý a sladký, nebo vysušuje přielišnost hřiechuo, a to jest nalezeno na apoštolech, že duch svatý byl jě tak usušil, že potom nikdy nemohli sú viece hřěšiti. Také jim milý Kristus dal mnoho. Který přietel kty dal jest viece svým přátelóm než milý Kristus? Jakož die „naplněni jsú duchem svatým“. Najprvé die „naplněni jsú“, a potom mluvili sú pravdu, nebo naplněni sú duchem svatým a přijali sú ducha svatého v svá srdce. Znamenajte, dietky milé, že čtverá věc byla jest na apoštolech, pro kterúžto věc naplněni sú duchem svatým.
První věc byla jest na nich, že sú byli v jednotě, točiž jednostajni, jakož praví ve čtení, že apoštolé byli jsú v jednoće na tom miestě. Jakož jsú byli ćelestně v jednoće, též sú byli duchovně. Jakož sě čte v Skutciech apoštolských takto, že bylo jim jedno srdce a jedna dušě u bozě, protož, ktož chtě přijieti ducha svatého, ten má hněv a závist a všechnu nesnadnost vyhnati z svého srdcě. Nebo duch svatý neobživuje těla člověčieho, dokud nebude v jednotě sjednáno skrzě svornost a jednotu, a takže duch svatý vyhnán bývá z srdce člověčieho pro hněv a pro nesvornost člověčí, jakož sě čte, že duch svatý našel apoštoly srovnané a svorné a jednostajné v lásće i osviećil jě. Též my hřiešní, chtěme li najíti ducha svatého, musímy býti srovnáni v jednoće, točiž lásku k sobě mieti, jakož sú měli svatí apoštolové, a tak příde k nám duch svatý v našě srdce.
Druhé praví, že sú byli apoštolové pokorni, a to sě znamená v tom, když die, že sedíćím apoštolóm dán jest jim duch svatý. Die sedíćím, nebo seděnie jest počátek pokory, nebo stolice, točiž seděnie, udělána jest duchem svatým, kterýžto odpočívá u pokorných lidech. Jakož praví Isodorus a řka: „Duch svatý nechtě vníti do hospody, točiž do srdce člověčieho, jedno ktež by čstěn byl, nebo jediná sama pokora ta čstí svatého ducha, anebo pokora jest pečet všech jiných čstností.“ Jakož praví svatý Řehoř: „Ktož jiné čstnosti má, a pokory nemá, v tom nepřebývá duch svatý.“ Taká pokora byla jest na Panně Marii, že pro jejie pokoru velikú přišel k nie syn boží, jakož ona sama o sobě die: „Respexit Dominus humilitatem meam.cizojazyčný text“ „Vzhlédl jest pán buoh na mú velikú pokoru.“ Protož duch svatý nepříde k tomu, ktož nenie pokorný, protož, chtěš li mieti ducha svatého, musíš tu seděti, točiž musíš býti pokorný. Jakož praví svatý Řehoř: „Illum quem non invenit humilitatem veritas fugit.cizojazyčný text“ „Toho, kohož nenalezne pokorného pravda“, točiž buoh toho sě varuje, točiž nepříde duch svatý k nemu.
Třetie, že sú byli apoštolové sjednáni [u]text doplněný editorem pokoji, a to sě znamená v tom, že sú byli v Jeruzalémě, nebo Jeruzalém vykládá sě viděnie pokojě. Protož ktož chtie ducha svatého přijieti, musí býti pokorni a pokojni a že k duchu svatému potřeben jest pokoj, to ukazuje sám pán buoh skrze svatého Jana, když die takto: „Když pán buoh přišel k apoštolóm svým dveřmi zavřenými, řekl jest jim a řka: Mier a pokoj vám. Tehda inhed vdechl jest a řekl jest takto: Vezměte ducha svatého, nebo pokoj duchovní jest jeho miesto a jeho přiebytek a u pokoji chtě přebývati.“ Jakož praví svatý David v Žaltáři: „In pace factus est locus eius.cizojazyčný text“ „V pokoji učiněno jest miesto jeho,
