straně a řka: „Přenes, přenes.“ I on jide, a ničs nenaleze, i jide zase, opět dietě zvola, an jide po ně i vza je. A když by prostřed téj vody, obtieži se dietě, až sě jemu vody v hrdlo naléváše. An vzhléd na ně i vece jemu: „Ó, milé dietě, jaks mi těžko, zdá mi sě, jako bych na sobě vešken svět nesl.“ Tuž dietě jemu veće: „Dobře pravíš, že všecek svět neseš, jáť sem ten, jemuž ty slúžíš.“ I on vece jemu: „Daj mi to znamenie, žes ty to ten pán, jemuž sem já slúžil.“ A syn boží vecě: „Jáť sem Jezus Kristus, jemužs ty slúžil a slúžíš, vyndi z vody a potkni svú huol v zemi, a vzektveť.“ A když to učini, inhed poče huol kvísti a žaludy na nie počechu ruosti. Uzřiv ten div svatý Křistofor, teprú snažně bohu slúži. I jide do pohan do města ménem Licia a poče božie slovo kázati. Uslyšav to král, posla sto oděncuo, aby jej přivedli. An jim vece: „Chti li, pójdu.“ Tehdy jemu jeden z nich da políček. An jemu vece: „Bychť svého boha nečstil, pomščilť, bych toho.“ A druzí vecechu: „Di, kam chtěš, a uteč, myť diemy, nemohliť sme jeho nalésti.“ An jim vece: „Pójdu já s vámi.“ A hned opět vteče huol v zemi, a hned poče kvísti, i obráti ty všeckny rytieře na pravú vieru křesťanskú. I jide před krále, a král jemu vece: „Ktos ty a odkad jsi?“ An jemu vece: „Já sem kanaanského rodu a obrového, ale již sem křesťanem a bohu slúžím a vieru jeho plodím.“ Uslyšav to král, vece jemu: „Mezis zvieřaty rostl, a protos nemúdrý člověk, modlíš sě tomu bohu, ješto sú jej Židé ukřižovali.“ Svatý Křistofor vece: „Dal sě jest ukřižovati za naše spasenie.“ Tehdy král káza jej k slúpu přivázati a velmi bičovati a pochodněmi páliti a potom v žalář vsaditi. A když bieše v žaláři, tehda král posla dvě krásné ženě, aby jej přemluvile, a on boží mocí jich lísanie přemože a obě na vieru křesťanskú obráti. Zvěděv to král, káza tě obě ženě upáliti a rytierstvo stínati, kteréž bieše na vieru křesťanskú obrátil svatý Kristofor. A svatého Kristofora káza na pole vyvésti a k dubu přivázati i káza k němu jakti k dubu nebo jakti k ćíli střieleti. Tehda jedna střela zasě letěvši i vystřeli oko tomu králi Dagnovi. An zvola a řka: „Již sem bez oka.“ A svatý Křistofor jemu vece: „Ažť já umru, tož mú krví pomažeš a budeš zdráv.“ A tak král káza jemu jeho svatú hlavu stieti a duši anjelé vzachu do nebeského královstvie. A král pomaza sobě jeho krví oka a hned by zdráv. A hned se vším lidem obráti sě na vieru křesťanskú. A tak jest přemohl svatý Křistofor všeckno pokušenie a proto jest přijal korunu věčnú v nebeském království. Jehož mně i vám etc.cizojazyčný text Poručme sě jemu, nebť svatý Křistofor střelú vládne a zástřelem tělestným i duchovním. A proto píší jej na stěnách, že ktož jej kterého dne opatří, jeho obraz, a spěje tři páteře, toho dne nebojí sě žádného úrazu ani zástřelu. Prosmy jeho, ať nás ostřeže etc.cizojazyčný text
De sancta Annacizojazyčný text
Virga Yesse floruit.cizojazyčný text Tato slova píše svatý Isaiáš, zvěděv chválu svaté Anny, a řka: „Metla anebo berla Jessova zkvetla jest.“ Skrze tu metlu znamenává sě svatá Anna, svaté Mařie mátě, kteráž jest byla z Jessova rodu svatého Davida. Z jehož rodu byla svatá Anna a zkvetla nade všechny pannie i nade všechny ženy zde i na onom světě, že jest zkvetla velikú milostí a květem drahým a ratolestmi vysokými, že jedna ratolesl vykvetla z nie do nebes nade všichny svaté kuory anjelské, to jest dsi svatá Maří, matka boží. Jejie kvietí jest ovšem drahé, z téj prvéj větvě vyšel květ drahý, Jezus Kristus, syn boží,
