král, s velikým pláčem k nie přiběže a ztáza, kterak jest umřel. A ona vece: „Ten črt měl nad ním svú moc, jehož jest chtěl vóli naplniti.“ I král vece a řka: „V tom poznám moc tvého boha, když mi vzkřiesíš mého syna.“ Ana vstavši, poprosi milého boha a hned ten panic oživ, vsta a poče kázati vieru křesťanskú. A tak na druhém boji svítězila.
Třetí boj jměla protiv králevu vladaři, jenž chtěl jie vieru zlámati, čině jie rozličné muky. Neb když ten král uzře, že jeho syn zskřiesen bieše skroze něn, chtieše ji rád od smrti vyprostiti, ale obec veléše ji zahubiti. Tehdy on svého vladaře jménem Aspasia miesto sebe ustavi a svatú Nětiši jemu poruči, a ten káza oheň připraviti a svatú Nětiši prostřed neho uvrći, káza, aby kosti i tělo shořaly. A tu jest ona oheň přemohla nábožnú modlitvú, že sě oheň okolo nie rozstúpi a jie neuškodi. Tehdy Aspasius káza jie mečem hrdlo protknúti, a tak skona a anjelé vzechu duši do nebeského královstvie. A když jejie přietelé osmý den nad jejie hrobem sediechu, uzřechu svatú Nětiši, ana drží beránka u pravéj ruce a řkúći: „Neplačte mne, ale radujte se, neboť sem s těmito pannami již v nebeském království.“ Protož slóve silná panna, nebo jest snažně pro božie jméno bojovala, jí jest divy oznámil. Jakož sě čte o jednem knězi, že měl pokušenie na svém těle i prosil papeže, aby sě jemu odpustil oženiti. Tehdy papež da jemu svój prsten a káza jemu jíti domóv a řka: „Pros svaté Nětišě, ať sě odpustí milovati.“ Tehdy on, přišed před obraz svaté Nětiše, poče sě modliti. Ana ztaže ruku a přijě od neho ten prsten a všechno pokušenie diábelské od neho zahna, a ješče i dnes na své ruce ten prsten má. A ten kněz viecs slúžieše svaté Nětiši, a tak sě dosta do královstvie nebeského. Jehož mně i vám etc.cizojazyčný text
Vincencii sermocizojazyčný text
Vincenti dabo edere de ligno vite, quod est in paradiso Dei mei etc.cizojazyčný text Tato slova píše svatý Jan v Tajnići a řka: „Vítězovi dám požívati dřeva, ješto jest v ráji boha mého.“ Syn boží, král nebeský, chtě svých rytieřóv u boji potvrditi, slibuje vítěze darovati, nebo sě jest žádný svatý neosvietil, by něčso pro buoh netrpěl a o vieru nebojoval. Takéž my máme bojovati, doňud sme živi. Znamenajte, že trojie věc jest víćesóm potřebná. Najprvé múdrost, druhé silnost, třetie udatnost. Takéž buoh své rytieře učí bojovati svatým písmem, posiluje jich svú milostí, dávaje jim udatnost svým umučením a svým slibováním. A to jest měl na sobě svatý Vincent. Prvé měl múdrost, že když bieše alcipřiestem, svatý Valerius poruči jemu své biskupství, aby to zpósoboval svú múdrostí. V těch sloviech máme trojí věc znamenati. Najprvé jeho bojovánie. Druhé jeho vítězstvie. Najprvé svatý Vincent za svého života měl jest trojé bojovánie.
První boj měl, když jej Dacián kázal na pranéři pověsiti a velmě silně mučiti. Jakož sě čte o nem, když ćiesař Dacián svatého Valeriána biskupa a svatého Vincence káza v žalář vsaditi a dvě neděli hladem káza je mořiti a mně je po své vóli jmieti, potom káza je před se přivésti. A když je krásny a silné uzřě, rozhněva sě velmě a řka: „Čso
