pro divné jeho činy. Jakož sě čte o nem, když bieše na jednom ostrově, tehdy had přiskoči k jeho ruce, i neuštne jeho, a svatý Pavel boží mocí zahna jej. Protož dnešní den ktož slúží svatému Pavlu, neboj sě haduo, točiž šeředných diábluo. Také sě čte o nem, když v Římě kázáše, tehdy ćiesařóv podčéši anebo šenk, chtě slyšeti lépe jeho kázanie i vstúpi nad okénce a vzdřiema sě i upade i slomi hlavu. Uslyšav to Nero, poče jeho velmě želeti. Tehdy svatý Pavel káza jej před sě přivésti a boží mocí jej vzkřiesi a před ćiesaře jemu káza jíti.
Třetie máme znamenati, že božie jméno nosil jest trojí věcí. Prvé srdcem veň věře, druhé rukama dobré skutky čině, třetie usty o bohu káže. A protož jest božie jméno padesátkrát pomenoval v svých epištolách, nebo jest božie méno tak velmě miloval, že jeho nikdy z svých úst nevypustil. A když jej vedechu na popravu, tehdy on poklek a vzdech a vzved své oči na východ slunce i vecě, spen ruce a zaplaka a boha pochváli a poděkova jemu i nakloni sě. A když jemu hlavu stiechu, třikrát skoči a vece třikrát Jezus Kristus. A kdež hlava skočila, tu sě krásná studnice učinila a dušě šla do nebeského královstvie.
In Purificacione Mariecizojazyčný text
Postquam consumati sunt dies purificacionis Marie, tulerunt illum in Ierusalemcizojazyčný text.cizojazyčný text Tato slova píše svatý Lukáš v dnešním čtení a řka: „Když sě naplnichu dňové počiščovánie svatéj Mařie, neséchu syna božieho do Jeruzaléma.“ V těch sloviech máme trojí věc znamenati, ješto sě jest jako dnešní den dálo. Najprvé svaté Mařie počiščenie, druhé syna božieho obětovánie, třetí svatého Simeona požehnánie.
O prvém máme znamenati, že dnešní den slóve počiščení svaté Mařie, točiž úvod. Jakož bylo přikázáno v starém zákoně, že každá žena po šesti neděléch po porodu měla sě uvoditi pro očiščenie práva zákonnieho. Ale divné jest, proč sě jest svatá Maří uvodila, ano jie toho potřebie nebylo, by vší čistú pannú a u břišě svéj matky učiščena a ižádného hřiechu neměla, neb jest byla beze všie poskvrny. O nie praví Šalomún: „Všechna krásna a čista má milá, avšak sě chtěla uvoditi s synem božím do chrámu po čtyřidćeti dnech nám na příklad, abychom očistili své srdce a své smysly.“ Prvé oči. Druhé usta, jimiž nečstně mluvíme. Třetie ruce, jimiž mnoho hřešíme. Čtvrté nohy, jimiž na zlé skutky chodíme. Páté uši, jimiž neradi božieho slova slyšíme. Nebo jakož lékařstvím tělo sě počistí, takéž srdce boží bázní, kteráž činie vzkušenie, kterýmž sě srdce počiščuje, a v tom počiščeném srdci přebývá rád král nebeský. Druhé počiščuje sě srdce svatú zpovědí, skrzě niž sě srdce učistí ode všech hřiechuov. Nebo jakož skrzě dveři smetí vymietají, takéž skrzě zpověd, ješto jde skroze usta, hřiechóv zbývámy. Třetie počiščujem sě skrzě truchlost, jakož víno v lišiciech a jako zlatto v ohni. Čtvrté sě počiščujem pokáním jako dřevo ščepováním. Páté sě počiščujem skrzě almužnu dávaní jako
