[158r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceaby smrti utekli. Jakož sě čte, ktyž vězňové v žaláři nezýváchu[1574]nezýváchu: nazyewachu svatého Václava méno, hned sě žalář osvieti a hlas k nim zvola a řka: „Vynděte ven z žaláře.“ A hned okovy s nich opadechu, a dveřě sě jim otevřechu a oni vynidechu, chváléće[1575]chváléće: chwaletye svatého Václava. Prosmy boha a svatého Václava, ať nás vyvede z vězení. Také volají mrtví. Čte sě, že Boleslav jem panoši svatého Václava, bojě sě, by naň nepravil, káza jej oběsiti. Jenž po dvú[1576]dvú: dw letú zkve na hlavě a volal na Boleslava. Také volají slepí, kteréž jest osvietil. Čte sě o tom, že jedna žena slepá od porozenie a skloněná přinesena k jeho hrobu, poče sě snažně a nábožně modliti, inhed by oběma očima osviecena a všie nemoci zbavena. Také volají divové, jakož sě čte, že po jeho smrti třetie léto mnohým lidem buoh zjevi, aby jeho tělo přenesli do Prahy k svatému Vítu, do toho kostela, ješto byl sám svatý Václav ustavil ve jme[1577]jme: ime svatého Víta. Uzřev to Boleslav, že sě tak mnoho divů[1578]divů: dyw děje[1579]děje: dyegie skroze svatého Václava, umysli, aby jej přenesli k svatému Vítu a řka: „Budú li sě taćí[1580]taćí: taty divové dieti, počtú na svatého Víta, by to činil všechno svatý Vít.“ I káza, pod milostí aby jeho tělo do světa tajně do Prahy donesli. A když vzemše[1581]vzemše: wzemſye svaté tělo, v noci tajně do Prahy neséchu, dojedechu jednoho potoka u Prosěku, ano bieše[1582]bieše: byeſſye veliký[1583]veliký: welykyg povodeň, že nemožechu přejéti přeseň. Tehdy zvolachu[bz]zvolachu] zwohachu ku bohu a k němu, jehož tělo nesiechu, a hned sě uzřechu na oné straně mocí svatého Václava. A tak beze všie škody přijědechu do Prahy k svatému Vítu a zažehše[1584]zažehše: zazehſye postavníky uzřechu jeho tělo velmi krá[b]označení sloupcesné a ty rány, ješto jej byl sám Boleslav zaťal v hlavu[1585]hlavu: hlaw, že každý[1586]každý: kazdyg šrám nový bieše[1587]bieše: byeſſye. Také ucho svaté, ješto jemu bieše[1588]bieše: byeſye ućato[1589]ućato: vczato, sestra jeho Přibyslava jeho zjevením byla nalezla a k jeho hlavě přičinila, tak sě hned to ucho k hlavě přijalo a přičinilo, jako by nikdy uťato nebylo. Prosmy krále etc.cizojazyčný text
Sermo Michaelis etc.cizojazyčný text[1590]na marginu zapsáno mladší rukou: S. Michała
Michael magnus princeps stat pro filiis populi mei.cizojazyčný text[1591]Dn 12,1 Tato slova píše svatý David prorok a řka: „Svatý Michal, veliké knieže, stojí za syny lidu mého.“ V těch sloviech chválí svatého Michala trojí věcí. Prvé silú na tom, že slóve pán silný[1592]silný: ſilnyg. Druhé šlechetností a řka „knieže veliké“. Třetie velikú milostí a k našemu[ca]našemu] naſſenu užitku, když die „jenž stojí za syny lidu mého“.
Prvé chválí svatého Michala pro jeho velikú sílu, že má moc nade všemi diábly, aby nás obraňoval od zlých duchuo a odhonil jě od nás, aby nad námi moći[1593]moći: moty neměli. A ta síla jeho ukazována[cb]ukazována] wkazawona jest na tom, že Lucipera, diábla přesilného, svrhl s nebes pravým bojem do horúcieho pekla. Jakož svatý Jan píše[1594]píše: pyſſye v Tajnići[1595]Tajnići: taynyty a řka: „Sta sě veliký boj v nebesiech, že svatý Michal a anjelé jeho bojovali s diáblem, i neostachu črté, ale spadechu s nebe.“ Také on má zabiti Antikrista[1596]Antikrista: Antyxpa, jenž téžměř vešken svět pobojije[1597]pobojije: pobogigie. Když také svatý Michal před súdným dnem zatrúbí, tehdy mají vstáti všichni mrtví na súd boží. A tak sú[1598]sú: ſw velmi silní, že jeden anjel jedním prstem, jakž koli nemá těla, všeckna města i všickny hory móže převrátiti. Jakož sě čte o nich, že jedno město židovské biechu obsedli pohané, chtiec
