králevny a chrám ducha svatého a přiebytek boha samého. O jeho ukrutenství rúcha sě čte, že jakž koli chodil v drahém rúšě a v zlattohlavě svrchu podlé práva kniežećieho, však vždy pod zlattohlavem chodil v žíni po nahém těle. A zimě vstávajě o puolnoci, bosými nohami chodil po svatých, že jeho šlépějě nalézali plny krve, ješto tekla zimú z jeho nóh svatých. A čso ty dieš k tomu, člověče chlubný a rozkošný, že i ve dne nedbáš na boží službu jíti. Také ukrutenstvie měl u postu, že velikým postem bieše sě zsušil, jako druhý svatý Mikuláš. Hledaj, člověče, ješto netolik v středu, ale i v pátek sě nepostíš etc.cizojazyčný text
O jeho pokoře srdečné sě čte, že jsa vévoda a knieže českéj země, však sě tak velími ponižoval jako najmenší sluha, nebo čsož jemu měl panošě učiniti, to on sám činil svému sluze. V noci vstana tajně šel na pole a nažal svéj pšence, zmlátě a smele, sám zpekl oplatky a rozdával u Praze po kosteléch, aby sě buohu čest dála. A drva v svém lese v noci tajně bral a vdovám chudým nosieše a víno v svéj vinici zbieráše a po klášteřiech nosieše a rozdáváše. A když jej popadniechu, často jemu jeho sluhy i jemu samiemu přitepiechu, avšak to pro buoh míle trpěl. A protož jest nazván podstolé a podčešie krále nebeského věda, že kto sě na tomto světě povyšuje, ten bude ponížen na onom světě. O jeho milosti sě čte, že chudé vdovy nadával, chudé zakládal i chudé sirotky miesto svých dětí krmil, nemocné navščevoval, nahých přiodieval, pútníky a pocestné přijímal a lačné krmil, mrtvé sám pochovával. Viece milosti ukazoval, že vězně vyprošoval a propuščoval věda, že milost dovodí do nebes, jakož sě od svatého Martina, biskupa ščedrého, naučil. Nebyl jest svatý Václav tak nemilostivý jako onen bohatec, ješto Lazarovi kusa chleba s svého stola nedával. A tak jest dal příklad svéj svatosti na svém svatém životě. Nadto svatý Václav byl jest příklad všem bohatcóm i vejvodám, na příklad zákonníkóm, na příklad rytieřóm, na příklad nábožným, na příklad sliby naplňovati, boží službu milovati a kněží ctíti. Na příklad bohatcóm sčedře k chudým pomáhal. Na příklad zákonníkóm utrpenie měl na svém životě, aby pro buoh trpěli svój zákon právě. Na příklad rytieřóm, aby svéj země bránili, na svém dosti měli a chudých nedrali. Na příklad nábožným, že na každý den na dvanástekrát modlil sě bohu a chodil po svatých, aby sě takéž modlili v náboženství a božie služby hledali. Na příklad křivým přísežníkóm, ješto, což bohu slíbie, nechtie naplniti a mzdy svým sluhám do zajtřie odkládají. Těm všem dal zjevný příklad svatý Václav.
Druhé měl příklad v svatosti učení, jakož se čte o nem, že těm, ješto sě pohanským modlám klaniechu, ústavně kázáše, a jě na vieru křesťanskú obracováše a jich dušě svým učením osvěcováše, jako svatý Augustin, jenž Českú zemi svým kázaním osvietil.
Třetí příklad, jenž nám ostavil svatý Václav, jest pokora umučení. Nebo když jeho čest po všech zemiech sě pronesieše a tak sě mnoho dobrého křesťanóm za neho dějieše, tehdy jeho bratr, lítý Boleslav, závidieše jeho dobrým skutkuom, a chtě sobě vévodstvie české obdržeti, učini hody křščení svému synu. A tak pozva svatého Václava na ty hody, jenž, věda svú smrt,
