[185v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcekrál, s velikým pláčem k nie přiběže a ztáza, kterak jest umřel. A ona vece: „Ten črt měl nad ním svú moc, jehož jest chtěl vóli naplniti.“ I král vece a řka: „V tom poznám moc tvého boha, když mi vzkřiesíš mého syna.“ Ana vstavši, poprosi milého boha a hned ten panic oživ, vsta a poče kázati vieru křesťanskú. A tak na druhém boji[2717]boji: boy svítězila.
Třetí boj jměla protiv králevu[2718]králevu: kralew vladaři, jenž chtěl jie vieru zlámati, čině jie rozličné muky. Neb když ten král uzře, že jeho syn zskřiesen bieše[2719]bieše: byeſſye skroze něn, chtieše[2720]chtieše: chtyeſſye ji rád od smrti vyprostiti, ale obec veléše ji zahubiti. Tehdy on svého vladaře jménem Aspasia miesto sebe ustavi a svatú Nětiši jemu poruči, a ten káza oheň připraviti a svatú Nětiši prostřed neho uvrći[2721]uvrći: vwrty, káza, aby kosti i tělo shořaly. A tu jest ona oheň přemohla nábožnú modlitvú, že sě oheň okolo nie rozstúpi a jie neuškodi. Tehdy Aspasius káza jie mečem hrdlo protknúti, a tak skona a anjelé vzechu[2722]vzechu: wſechu duši do nebeského[2723]nebeského: nebe královstvie[2724]královstvie: kralouſt. A když jejie přietelé osmý[2725]osmý: oſſmyg den nad jejie hrobem sediechu, uzřechu svatú Nětiši, ana drží beránka u pravéj ruce a řkúći[2726]řkúći: rzkuty: „Neplačte mne, ale radujte se, neboť sem s těmito pannami již v nebeském království[2727]království: kralowſt.“ Protož slóve silná panna, nebo jest snažně pro božie jméno bojovala, jí jest[2728]jest: gyeſt divy oznámil. Jakož sě čte o jednem knězi, že měl pokušenie na svém těle i prosil papeže, aby sě jemu odpustil oženiti. Tehdy papež da jemu svój prsten a káza jemu jíti domóv a řka: „Pros svaté Nětišě, ať sě odpustí milovati.“ Tehdy on, přišed před obraz svaté Nětiše, poče [b]označení sloupcesě modliti. Ana ztaže ruku a přijě od neho ten prsten a všechno pokušenie diábelské od neho zahna, a ješče i dnes na své ruce ten prsten má. A ten kněz viecs slúžieše[2729]slúžieše: ſluzyeſye svaté Nětiši, a tak sě dosta do královstvie[2730]královstvie: kralowſt nebeského[2731]nebeského: nebe. Jehož mně i vám etc.cizojazyčný text
Vincencii sermocizojazyčný text
Vincenti dabo edere de ligno vite, quod est in paradiso Dei mei etc.cizojazyčný text[2732]Ap 2,7 Tato slova píše svatý Jan v Tajnići[2733]Tajnići: taynyty a řka: „Vítězovi dám požívati dřeva, ješto jest v ráji boha mého.“ Syn boží, král nebeský[2734]nebeský: nebeſſkyg, chtě svých rytieřóv u boji[2735]boji: boy potvrditi, slibuje vítěze darovati, nebo sě jest žádný svatý neosvietil, by něčso pro buoh netrpěl a o vieru nebojoval. Takéž my máme bojovati, doňud sme živi. Znamenajte, že trojie věc jest víćesóm[2736]víćesóm: wyczeſom potřebná. Najprvé múdrost, druhé silnost, třetie udatnost. Takéž buoh své rytieře učí bojovati svatým písmem, posiluje jich svú[2737]svú: ſw milostí, dávaje jim udatnost svým umučením a svým slibováním. A to jest měl na sobě svatý Vincent. Prvé měl múdrost, že když bieše alcipřiestem, svatý Valerius poruči jemu své biskupství, aby to zpósoboval svú[2738]svú: ſſw múdrostí. V těch sloviech máme trojí[2739]trojí: troy věc znamenati. Najprvé jeho bojovánie. Druhé jeho vítězstvie. Najprvé svatý Vincent za svého života měl jest trojé bojovánie.
První boj měl, když jej Dacián kázal na pranéři pověsiti a velmě silně mučiti. Jakož sě čte o nem, když ćiesař[2740]ćiesař: tyeſſarz Dacián svatého Valeriána biskupa a svatého Vincence káza v žalář vsaditi a dvě neděli hladem káza je mořiti a mně je[2741]je: gye po své vóli jmieti, potom káza je před se přivésti. A když je krásny a silné uzřě, rozhněva sě velmě a řka: „Čso
