črtuov posadil a obsedl a držal viece než pět ćisíc let. Potom buoh, chtě dobyti svého hradu, oblekl sě v tělo a narodil sě svaté Mařie i přistúpil k hradu, kteříž byl diábel sedmi zdmi, točiž sedmi smrtedlnými hřiechy, obklíčil. Tu jest hospodin postavil tento řebřík, točiž svatý kříž, a na ten kříž vstúpiv, mužsky bojoval, že mnohé přećežké rány tu trpěl viece než tisíce rán, jedno korunu trnovú, tolikéž v rukú a tolikéž v nohách skrze řebříky a na všem těle bičováním. A tu byl tak silně raněn, že Isaiáš uzřev jej, zvola a řka: „Od pát až do vrchu nenie na nem zdravého miesta.“ A ten boj tak se velmi rozmohl, že, stojě na tom řebříće , umřel, a s ním stáše dvanáste kniežat, točiž apoštoluo. Svatý Pavel tu tak silně bojoval, až by sťat, svatý Petr a svatý Ondřej na kříži pověšeni, svatý Bartoloměj odřien etc.cizojazyčný text A tak jest zlezl ten hrad a dobyl jeho a obsadil, když jest vstal z mrtvých a vstúpil před peklo a svaté otce vyvedl z pekelného bydla. Toť jest ten řebřík Jakubuov, jehož výsost nebe doséháše a sám jej buoh držieše proto, aby všeckni, kteříž sě jeho držie, přitaženi by byli do nebes. Jakož sě dnes o tom zpievá: „Toť jest ten řebřík všech hřiešných, po němž mají vníti do nebeského královstvie.“ Jehož mně i vám dopomáhaj etc.cizojazyčný text
Ludmille sancte cizojazyčný text
Fortitudo et decor indumentum euis, et ridebit in die nowissimo. cizojazyčný text Tato slova píše král Šalomón a řka: „Síla a krása oděv jejie a smáti sě bude v súdný den anebo u poslední den.“ V těch sloviech máme znamenati dvojí věc. Prvé jejie okrášlenie. Druhé jejie obdarovánie.
Prvé znamenajte, že svatá Lidmila okrášlena byla dvojí věcí, točiž silú a krású. Silú byla okrášlena, že v ženském národě tak svítězilá nebyla, na svém těle nechtiec ižádné rozkoši tohoto světa, nad světem, že božie služby hledala a sbožie nežádala. Takéž svítězila nad diáblem, když jest křesťanskú vieru plodila a pohanskú tupila a nadto do smrti za vieru bojovala. A tak Šalomúna oklamala, jenž byl pověděl a řka: „Kto ženu silnú nalezne?“ Ale svatá Lidmila silna byla u vieře božie. Jakož sě čte, když Bořivoj, český vévoda, slúžieše králi Svatoplukovi moravskému i jede k jeho dvoru do Moravy i pokřsti sě, přijev Bořivoj, káza svú ženu Lidmilu pokřstiti. A hned svatá Lidmila by plna ducha svatého a by tak nábožna, tak pokorna, chudým, pracným velmi pomocna. Kostely stavichu u Praze a veliké almužny činichu. A mějieše svatá Lidmila tři syny. A když Bořivoj, jejie muž, s světa snide, by Zbyhněv, syn jejie, vévodú. Ale ten brzo umře, i zvolichu jejieho syna druhého ménem Vratislav, jenž poje ženu pohanku ménem Drahomír, a ta jmějieše dva syny, svatého Václava a Boleslava. A když Vratislav umře, zvolichu svatého Václava a dachu jej svaté Lidmile v opravu, protože ješče mlád bieše . Tehdy svatá Lidmila s svatým Václavem vieru křesťanskú plodista. Ale Drahomíř, máti svatého Václava, vieru pohanskú plodieše a křesťany velmi hubieše a Boleslava k tomu připravováše a svatéj Lidmile smrtí hrozieše . Avšak ona na to ničs netbáše , ale vždy snažně bohu slúžieše . Také byla ozdobena krású, točiž dobrými skutky, nebo všech cností bieše plna. Jakož sě čte, čsož Drahomíř zkazieše kosteluo, to ona vše opravovala, svatá Lidmila, chudým pomáháše a kněží velmi plodieše . Z toho jie Drahomíř velmi
