to poslové Dariovi, divili jsú se velmi múdrosti a řečem jeho. A vrátili jsú se k Dariovi, králi perskému, a pověděli jsú jemu, co jsú slyšeli od Alexandra.
Kapitola X.
Mezi tiem pověděno jest králi Filipovi, že armenská země zdvihla se jest proti němu, jenž bieše prvé jemu poddána. A připraviv vuojsko, poslal jest tam Alexandra, aby s nimi bojoval. Ale bieše v Macedoní jeden člověk v ta doba jménem Pansania, udatný a rychlý muž, syn Tesařóv, ale poddaný králi Filipovi. Ten když mnoho časóv Olympiady královny žádáše, učini smlúvu přísežnú s některými proti králi Filipovi. A sebrav lid, jedieše nepřátelsky proti králi Filipovi. Uslyšev to král Filip, potkal jest jeho na poli s malým lidem. A uzřev množstvie, v kterémžto vidieše Pansania, obrátiv se i da se na běh. Po němžto běže Pansania, pozdvih své kopie, i prohna jej. Ale on, ač bieše velmi raněn, však jest neumřel, ale ležel jest na cestě napoly mrtev. I sta se veliké zamúcenie mezi Macedonskými, neb se nadějiechu, by umřel. A učiniv to Pansania, zdvihl se jest v zpupnost a všel jest směle na sieň, aby odtud Olympiadu s sebú vedl a měl ji za ženu. Ale v ta doby přihodi se, že Alexander přemohl Armenské, i jedieše s chválú vítěznú i naleze v království silný zámutek pro krále Filipa, otce svého. Ale Olympias, šedši v skryté miesto své sieni, uzřevši znamenie a korúhvy vítězné Alexandrovy, poče volati a řkúc: Synu muoj, Alexandře, kde jest osud tvuoj, jenž jsi od bohóv přijal, aby vítězem byl, ale nepřemožený? Uslyšev Pansania příjezdu Alexandrovu, šel jest proti němu, jehožto když uzře Alexander, vnáhle vytrh meč i protasi jej, že inhed umře. Tehdy jeden z vojsky vece Alexandrovi: Filip, otec tvuoj, umřel jest napoly. Uslyšev to Alexander,
