umění lékarském dokonalý. I bieše slíbil Alexandrovi, že skrze jedno svařenie navrátí jeho k dřevniemu zdraví. Ale jeden knieže rytieřstvie, jenž vládnieše Armení, jménem Parmon, velmi tomu lékaři závidieše proto, že jeho Alexander tak velmi milováše. I psa inhed list Alexandrovi a řka: Střez se před Filipem lékařem a neroď píti nápoje, kterýžť dá, neb Darius slíbil jest jemu svú dceru dáti za ženu a jeho k svému království přivinúti, když tě kterýmkoli obyčejem zahubí. Ale přečet list Alexander, nikoli se nezamútil, neb úfáše velmi z čistého dómysla Filipovi. A mezi tiem lékař jide k Alexandrovi s dospělým nápojem a všeliký lék, jenž bieše jemu připravil, da jemu. Ale Alexander vzem nápoj v ruku a v druhé ruce drže list, v tvář Filipovu silně hledieše, jemužto lékař vece: Najvětší ciesaři, neroď se strachovati přijieti nápoje, ale pí jej bezpečně. A inhed Alexander přijal jest nápoj. A potom Filipovi pokáza list. A přečet Filip list, vece: Najvěčí césaři, nejsemť vinen tiem, což praví. A potom Alexander, jsa uzdraven, zavola k sobě Filipa, objem jeho hrdlo, vece: Znáš li, Filipe, lásku a doufánie, kteréž mám o tvém svědomí, neb sem dřéve nápoj pil, nežli sem tobě list ukázal? Jemužto vece Filip: Ciesaři, přikaž tomu, ať před vaší přítomností stojí, jenž vám jest takový list psal, neb mě jest naučil takovú nešlechetnost učiniti. A inhed Alexander přikáza k sobě přijeti Parmonovi. A otázav jeho, naleze ho hodna smrti. A tak přikáza ciesař, aby byl sťat.
Kapitula XXXVIII.
Potom hnuv vojskem, přitrhl jest do medské země a do veliké Armenie a podrobil jest k svému ciesařství. Potom jezdiv mnoho dní, vtrhl jest v miesto suché a skulovaté, kdežto nejsú vuody, a přijev na miesto, jenž slove Adriatus. Přitěže k řece, jenž slove
