světa a zkaziteli Persidy a Indie? Přemáhaje Persidské a Medské, nynies bez záhuby lidské a bez svády vnikl v ruce královny Kandacis. A protož věz, že srdce lidské nemá se pozdvihovati, neb poněvadž všecko štěstie jest člověku dáno, a inhed protivenstvie připraveno. Uslyšev to Alexander, poče skřípěti zuby a hlavú vrtěti na vše strany. Jemužto vece králová: Proč se sám v sobě hněváš a mútíš se? Co již muož síla tvá a moc ciesařská učiniti? Odpovědě Alexander: Hněvám se, že meče nemám. Vece králová: A by měl meč, co by mohl učiniti? Odpovědě Alexander: Proto, že dobrovolně dal sem se tobě, tě najprvé zabije, nezmeškal bych sám sebe zabiti. Odpovědě královna: Pověděls jako ciesař, avšak sobě nestýskaj, neb jakožto jsi zprostil ženu Kandeolovu z rukú Ebriborských, téžť já tě zprostím z rukú barbarských, nebo to věz, byť známa byla přítomnost tvá, zahubili by tě synové moji, žes krále indiského svýma vlastníma rukama zabil, neb žena syna mého Karatora jest dcera Porova, jehož jsi ty zabil. A to řkúci, ujemši jeho za pravici, i vede jej do sieni.
Kapitola CXIII.
Potom vece králová synóm svým: Najmilejší moji, tomuto rytieři Alexandrovu milost domácí ukažte, neb jest on nám přézen ukázal. Odpovědě Karater, mlazší z synóv jejích: Pravda jest, má matko, že Alexander poslal jeho k nám a že mi jest bratra mého zprostil z rukú Ebriborských, avšak má žena mě k tomu nutí, ať bych toho Antiocha zabil, nebo otce jejieho Pora Alexander jest zabil. I budeť žalostiv pro tohoto člověka. Odpovědě královna: Kterákoli jména dobudem, zabieme li jeho pod takú zradú? Uslyšev to Kandeolus, vece jemu: Mě jest tento zachoval a ženu
