Najvěčí césaři, proč jsi to učinil, že když se tobě všickni klanějí, a ty se pak klanieš biskupu židovskému? Odpovědě Alexander: Ne jemuť sem se klaněl, ale bohu, jehožto biskupstvie drží, neb skrze sen viděl sem jeho v takém rúše, když ještě biech u Macedonu a mysléch, kterak bych mohl sobě Azí podrobiti. A proto to viděnie mě k tomu připudilo. A protož ižádného člověka nešetřím, jedno toho, jehož sem ve snách viděl. A také mním s božskú pomocí, že Daria přemohu a všecko, jemuž se v své mysli naději, že mi to přijde. A to řka, všel jest s kněžími do města Jeruzaléma a všel jest v chrám buoží, jenž bieše Šalomún najmúdřejší ustavil, a podlé kněžského rozkázanie oběti vítězné jest obětoval. Tehdy biskup ukázal jemu knihy Daniele proroka, v nichžto psáno bieše, že jeden z Řekóv má zrušiti moc perskú. A Alexander to mněl, by on ten sám byl. Radoval se velmi a inhed biskupu a jiným kněžím dal jest dary veliké. A vece k nim, aby vzeli, které by chtěli svuobody. A tak biskup židovský prosil jest jeho a řka: Abychom mohli zákonóv ustavenie otcových požívati a sedm let bez daní ostati. Tehdy Alexander všecko jim puojčil. Prosi také biskup, aby u Medí a v Babyloně svých zákonóv svobodně mohli požívati. A puojčil jest Alexander všeho, což jest ten biskup žádal. Tehdy Alexander zpósobi o Jeruzalému, a nechav tu Andromacha vévody, jel jest do jiných měst, a k kterým jest přitrhl, tu jest pokojně a poctivě přivítán.
Kapitola XV.
V ten čas Syrští, jenž biechu utekli od něho s moci, pravili jsú Dariovi, co jsú trpěli od Alexandra. Uslyšev to Darius ciesař, ztázal se na nich o postavě a o vzhledení jeho. Tehdy oni ukázali jsú jemu obraz namalovaný na mázdře. A opatřiv jej Darius, zhrzel jest jím pro malost jeho zpósoby. A inhed jest poslal Alexandrovi
