A když uzřechu vojsko, oddachu se úprkem na ně. Ale Alexander sem i tam běhaje, posilováše rytieřóv, aby v také pótce nezahynuli. Avšak drahně rytieřóv tu snide a také těch hovad tu veliké množstvie oni zbichu.
CXXVII
Potom hnuv vuojskem, přijede na jedno pole a tu rozbi stany své, neb jeho kuoň Bucifal bieše nemocen, jížto nemocí zahynul. A když jeho uzře Alexander mrtvého, velikú teskností plakáše, neb ten jeho ze mnohých ukrutných pótek zprosťováše. A inhed káza jemu udělati hrob divné velikosti a ustanovi miesto něho jiný kóň, kteréhož na jeho pamět, toho koně, nazval jest též Bucifala.
Kapitula CXXVIII.
Odtud hnuv vuojskem, přitrže ku potoku řečenému Titan. I jidechu proti němu lidé té země, obětujíc jemu pět tisíc slonóv a vozóv kosatých k tomu jedenácte set.
CXXIX.
Odtud hnuv vuojskem, přitrhl jest k městu Xerses, krále perského. A tu jest nalezl divné schrány a biechu tu ptáci bielí jako labuti a velicí, kteřížto o nemocném, má li umřieti nebo živ býti, vědiechu, neb hleděli li jsú na něho v tvář, toho nemocného, ten se jest zhojil. Pakli sú naň nechtěli hleděti, tehdy jest nemocný umřel.
CXXX.
Potom odtrh odtud s vojskem, přitrže do Babylona, kteréžto pod svú rukú podrobi. A zahubiv krále babylonského a Nabuzardana, vladaře jeho tu usazeného, přebýval jest tu u pokoji až do své smrti, točíšto sedmi měsiecóv. A inhed káza psáti list k Olympiadě, mateři své, a Aristotilešovi, mistru svému, o bojích a tesknosti, kteréž jest v Indí trpěl, a o mnohých pótkách, jenž s hovady a hady a potvorami jest měl. A tak Aristotileš jemu jest takto odepsal.
Kapitola CXXXI.
Králi nad králi velikému a pánu panujících Alexandrovi
