věci a člověka krásného a ten jej vedl do rajských zahrad. A tu také viděl ptáka fénix v té zahradě.
CV.
Kterak jest chodil po tom lese anebo zahradě a tu jsú jemu štěpové pověděli, kterak má umřieti.
CVI.
Kterak Alexander, šed s té hory, kázal postaviti písmo, aby ižádný potom dále nechodil nežli potud.
CVII.
Kterak jeda zase přijel jest do země, jenž slóve Praxiada, a tu bieše kněžna Kandacis.
CVIII.
Kterak jest psal list kněžně, Kandacis zova ji.
CIX.
Kterak jemu kněžna odepsala a dary poslala velmi veliké.
CX.
Kterak když králová Kandacis poslala posly a s nimi maléře, aby namaloval postavu Alexandrovu.
CXI.
Kterak Alexander proměniv se jel k kněžně mně, by jeho ižádný neznal, a kterak jest oklamán a poznán od nie a kterak divně od nich vyšel.
CXII.
Kterak jeden syn kněžny té chtěl Alexandra zabiti.
CXIII.
Kterak s tiem synem múdře mluvil Alexander.
CXIIII.
Kterak ta královna i její synové, davše jemu dary, i pustili jej preč a jeden syn jeho provodil.
CXV.
Kterak jest Alexander mluvil s jeho bohy.
CXVI.
Kterak Alexander bojoval s divnými zvieřaty a nohy.
CXVII.
Kterak jest přijel k řece a na lodí třinné přeplul jest řeku.
CXVIII.
Kterak v té řece biechu ženy krásné a lapaly lidi, aby s nimi hřešily do jich vóle, až zemřeli.
CXIX.
Kterak Alexander zadělal dvanácte králóv taterských v horách.
CXX.
Kterak druzí z rytieřóv Alexandrových, plovúce přes vodu, od rakóv morských jsú zjedeni.
CXXI.
Kterak jest Alexander nesen od ptákóv nohóv pod samé oblaky a v tom posazen nedaleko od vojsky.
CXXII.
Kterak se Alexander pustil do moře v sudu
