kterýžť se narodí, budeť k tobě podobný a po tvé smrti budeť držeti tvé královstvie. Tehdy Alexander zamútil se jest velmi, posunuv se na Lizia a udeři jej v hlavu holí, kterúž držéše. A inhed Lizias umře. Uzřev to král Filip, zámutkem vztyči se a posunu se na Alexandra a chtě jemu mečem dáti. A inhed jest klesl a čím viece k němu se přibližováše, tiem viece klesáše na zemi jakožto strachem omámený. I vece jemu Alexander: Filipe, jenž jsi sobě podrobil zemi řecskú, proč nestojí moc v nohách tvých? A inhed se zruši kvas svatební, neb Alexander všech hodujících stoly jest vymetal a také Kleopatra hanebně z sieni jest vyhnána. A po několice dnech Filip král upadl jest v nemoc. Tehdy Alexander všel jest k němu, navštěvuje jeho. I vece jemu: Filipe králi, kakžkoli nedóstojno jest tě vlastním jménem jmenovati, avšak ne jako na syna slušie, ale jakožto na přétele tobě, přételi, mluvím. Směř se se mnú a s ženú a pro smrt Lizia nikoli se nezamucuj, nebť jest neslušalo tak nehodných a nešlechetných řečí přede mnú provolati. Nepodobněs učinil, chtě svuoj meč vstrčiti u mě. A když to mluvieše Alexander, poče král Filip plakati, jsa pohnut dobrotivostí. A tak vyjide Alexander a šel jest k Olympiadě, mateři své, i vece k ní: Neroď se lekati, aniž buď otci mému zlostna, neb poněvadž jest skryt hřiech tvuoj, nemáš býti kárána. A to řek, i vede ji k králi Filipovi. A když ji uzře Filip, přituli ji k sobě a políbi ji.
Kapitola IX.
Potom přijeli jsú vladaři od Daria ciesaře, poslaní k králi Filipovi, úroky a dani obecné chtiece vzieti, jimžto vece Alexander: Povězte Dariovi, ciesaři vašemu: Poněvadžť jest syn Filipóv dospěl, slepice, jenž zlatá vajce nosieše, sešlať jest jalovostí, ať Darius úrokóv a daní jest zbaven. Uslyševše
