života svého, a kniežata s ním plakáchu. A když přijidechu k tomu paláci, vece kmet: Alexander, vrať se, neb nemóžeš ani komu puočeno jest dále jíti. Pakli nechceš se vrátiti, na puolnoci cestu krajin móžeš učiniti, ale nebudeš moci přes mnohé země jíti. A to řek, i vyjide do sieni ten kmet. Ale Alexander a kniežata jeho sešli jsú po stupních dolóv.
Kapitola CVII.
Druhý den pohnuv vojskem, poče se vracovati. A jede na tu roveň širokú a tu rozbi své stany. A inhed Alexander mezi dvěma těma cestoma káza dva slúpy mramorová postaviti a mezi nima domček mramorový, na němžto bieše psáno řecsky, indisky a židovsky: Já, Alexander, syn Filipóv Macedonského, ty slúpy a ten domček postavil sem po zahubení Dariáše, krále perského. Ale ktožkolivěk bude chtieti dále jíti, drž se nalevo, nebo ktož puojde na pravú ruku, mnohoť nalezne přékaz a protivností, jenž překážejí chodu jeho a nedadie jemu dále jíti.
Kapitola CVIII.
Odtud hnuv vojskem, poče se vracovati a po té rovni táhnúti, ale ne tú upřémností, jenž byl přijel, ale na stranu puolnoci se chýle, s kteréžto strany spěšnějé bieše příchod do Macedonie. A přitrže do země, jenž slóve Praxiada, a tu rozbi stany své. Ale lidé té země, uslyševše příjezdu Alexandrovu, mnoho daróv jemu přinesli, točíšto kóže rybie majícé podobenstvie levhartovo a kóže lampredové na sedm loket dlúhé. A bieše v té zemi miesto na hoře z drahého kamenie bez vápna udělané, v němžto vládnieše a kralováše jedna žena, vdova jménem Kandacis. A ta mějieše tři syny, prvého jménem Kandeolus a druhého Marsipus a třetieho Karaptus. A inhed Alexander posla k ní list takto vznící:
Kapitola CIX.
Král nad králi, pán panujících, syn
