buoha Amona a královny Olympiady, Kandacis králové radost. Věz, žeť chrám bohový vám zlatý posieláme. A protož přijeďtež na horu a bohu Amonovi oběti spolu obětujeme. A když králová Kandacis přečite list, inhed posla své posly, nesúce dani a dary a list takově vznící:
Kapitola CX.
Králi nad králi kralujícému Alexandrovi Kandacis, královna meronská, poslušenstvie. Že jsi dobyl Persida a Ejipta a Indie a všecky jiné lidi sobě podrobil a co jsi činil, činíš netoliko od boha Amona, ale ode všech jiných bohóv jest tobě přisúzeno. Ale nám, jenž máme jasné a světlé duše, nenie nám potřeba k obětování bohu Amonovi na horu jíti. Ale žeť nechci tvé velebnosti ovšem se protiviti, posielámť bohu tvému Amonovi zlatú korunu, drahým kamením osazenú. Ale vám posieláme drahé kamenie, ptákóv špačkóv dvě stě, zlatých řetězóv deset a plny visutých ptákóv svrchuřečených a zlatých, třidceti uzd, závor ebenských tisíc a pět set múřenínských robencóv, sto opic, dvě stě a čtyři sta slonóv, jednorožcóv osmdesát, rysóv tři tisíce, koží levhartových čtyři sta. A protož prosíme výsosti tvé, dobyli li byste všeho světa, to nám svými listy ukážete.
CXI.
Mezi tiem za jisté posly, kteréžto králová Kandacis bieše poslala, [i posla]text doplněný editorem[48]doplněno podle variantního rukopisu Národní knihovny České republiky XVII B 6; tento rukopis též v edici Kolár, J. – Nedvědová, M. (eds.): Próza českého středověku. Praha 1983 Alexandrovi maléře dospělého, jenž by pilně spatřil osobu Alexandrovu a namaluje i přinesl ji. I stalo se to. Ale Alexander, vzem dary od poslóv, ctil jest je velmi. A potom vrátivše se poslové, přinesli jsú zpósobu Alexandrovu namalovanú, kterúž když opatři králová, by veselá velmi, neb jeho zpósoby velikú žádostí žádáše.
CXIII.
Potom jeden z synóv té královny jménem Kandacis,
