jichžto hřbetech biechu věže dřevěné vysoké a na každé věži třidceti oděncóv stáše. Uzřevše Macedonští a Perští množstvie vojska Porova, ztrnuvše zamútili jsú se velmi, netoliko pro množstvie lidu, jakožto slonóv, však s uobú stranú zjednavše veliké vuojsko, i bojováchu.
LXXI.
Tehdy Alexander, vsed na svuoj kóň Bucifal, přede všemi rytieři svými v uodění stáše a káza Medským a Perským jedniem prvniem, aby pótky bojové zkusili, ale on s Macedonskými a Řeky stáše hotov, pilně ku potkání jsa připraven. Ale Perští tak velice od slonóv biechu poraženi a biti, že nikoli před nepřátely směli jsú se ukázati, ale že Alexander bieše dřieve o nepřátelech múdře vymyslil, a kázal udělati mnoho obrazóv jakožto soch zlatých a kázal bieše v ně oheň vložiti a rozpáliti, aby horkost od nich plápolala. A tak, že biechu dutí neb třepilí, i naplnichu je uhlím řeřavým, a vsadiv je na vóz, železnými řemesly udělaný, káza jeti proti slonóm. A když ty obrazy uzřechu slonové, mniec, by lidé byli, lapáchu je pysky svými a inhed velikú horkostí své pysky zžehli jsú. A obrátivše se, nikoli jsú se neobrátili k bojování, ale proti svým zase běžechu, velmi je porážejíce. A kdež vidiechu lidi oděné, utiekáchu před nimi, bojiece se, aby o ně pyskóv neožhli. Uzřev to Porrus, zamúti se velmi. A tak Medští a Perští mnoho jsú Indiských zstřéleli a tak všichni, hnavše na Indiské, tepiechu je s obú stranú. By zajisté mnoho lidu poraženo tak, že za dvadceti dní ustavičně boj jest trval a vždy jedni přijeli a druzí odjeli, v kterémžto boji Medští a Perští přélišnú teskností padáchu. A uzřev Alexander přielišnú jich záhubu, rozhněval se jest velmi. A sedě na svém koni, jede u boj a poče retovati své mužsky, ale Řekové a Macedonští biechu rychlí s nimi. A inhed počechu Indiští hynúti, kteréžto uzřev Porus umenšeny, obrátiv pleci,
