a krátkým cílem zavřel? Slušelo by mi déle živu býti, abych mohl naplniti s veličností, kteréž jest um mój myslil. Ale že se tobě nelíbí, na tom skonám. A prosím, aby mě k sobě přijal.
CXXXV.
V ten čas bieše jeden člověk v Macedoní jménem Antipater, syn Jazonóv, ten s mnohými lidmi učini úklad, aby Alexandra zahubil, ale toho jest nemohl skonati, nebo bieše Olympiades, mátě Alexandrova, často psala Antipatrovi, aby se střehl před výsostí Alexandrovú. A tak bieše teskností velikú pohnut Antipater, i umysli, aby jeho jedem zahubil konečně.
CXXXVI.
A protož jide Antipater k jednomu dospělému lékaři a kúpi od něho nápoj jedovatý, jehož ižádné orudie nemohlo obdržeti. I vli jej v konvici železnú i da jej Kasandrovi, synu svému, i posla jeho Alexandrovi v službu. A vece jemu, aby mluvil s bratrem svým Jobesem. A tak sú myslili, aby ten nápuoj Alexandrovi dodali. Ale bieše Jobes mládenec, jehož Alexander velmi milováše. I přihodi se toho času, že Alexander bieše jemu v hlavu dal a urazil jeho bez viny. A pro tu vinu Jobes bieše pohnut žalostí, i povoli k smrti Alexandrově.
CXXXVII.
Ale Alexander u Babyloně ustanovi hody slavné a káza všecka kniežata odevšad svolati a zváti. A když den určený sedieše s kniežaty v hodování a bieše velmi vesel, a tak Jobes, jenž před Alexandrem slúžieše, vděčným úmyslem vze od Kasandra, bratra svého, nápuoj k záhubě králově, a položiv jej pod nehtem svého palce, k vínu jest přimiesil. Ale Alexander viece a viece se veseléše a pitie požáda. A Jobes inhed zlaté čéše jemu poda. Ale Alexander, když se napi, inhed velikým hlasem zavuola a řka: Pomozte. A nachýliv se na pravú stranu, zdáše se
