mužsky s tebú bojovati. A jestliže nás přemóžeš, ižádné chvály nedobudeš, že jsi ženy přemohl. Pakli my tě přomóžem, velikú hanbu zíštěš proto, žes od žen přemožen. Protož tobě dáváme věděti, aby proti nám nikoli se nepřipravoval, nebť by se mohla mnohá protivenstvie přihoditi, jichžto se nikdá nenaděješ. A přečet Alexander list, poče se smieti. A inhed káza ji odepsati list takýto:
Kapitola LXXV.
Král nad králi a pán panujících Alexander, syn boha Amona a Olympiady královny, Talistridě, královně amazonské, a jiným Amazonským radost. Tři strany světa přemohli sme, točíš Azí, Afriku a Europy, a ižádný nemohl se naší moci protiviti. Pakli vy s námi bojovati budete, čožť se vám přihodí, nevieme. Ale žeť váš přébytek milujeme, vám radíme, abyšte z svého ostrova, vyjdúce i s vašimi mužmi, před nás přišli, neb vám skrze boha Amona, otce vašeho, a Jonovu a Minervu, bohyně vaše, slibujeme, že od vás zbožie nevezmem a od nás ižádné nebudete tesknosti trpěti. Ale dani jedné s vašich mužóv nám vydajte, a tak vás u pokoji ostavíme. Tehdy ony rozmyslivše se, poslachu jemu hřebcóv deset divokých, jimžto rovných jsú nemohli nalézti, bielých koní deset předobrých a dani veliké. A královna také přijide k králi, a smieřivši se s ním, vrátila se do ostrova radostně.
Kapitola LXXVI.
Toho času zvěstováno jest Alexandrovi, že Porus, král indiský, u Bakuzacemě zbieráše vojsko, aby opět druhý boj s ním učinil. A to uslyšev Alexander, hnul vojskem svým, a vybrav puol druhého sta vévod měsiece srpna v najhorčejšie slunce, i počechu táhnúti a jedechu přes miesta pieskovatá a suchá, kdežto bieše hadóv a zvieřat mnoho. I přikáza, aby se všecko vuojsko strhlo v hromadu. A sta se to a stkvieše se to všeckno vojsko jako hvězdy, neb jich oděnie
