Aristotileš službu. Když vašeho listu pótky a boje přečitech, otrápen běch přéliš, pro něžto myslil sem, že v sobě máš některú částku božstvie, a protož velice děkuji z svěcského ustavenie stvořiteli, jenž jsi všecko přemohl. A ižádný nemohl se protiviti tvé velebnosti, a protož šťastná sú kniežata, jenž jsú s tebú v tolik smutciech tovařišili.
Kapitola CXXXII.
Mezi tiem káza Alexander udělati stolici královskú zlatú u Babyloně, jížto nebieše rovně na světě, neb tak mnoho zlata přinesli biechu s sebú Řekové a Indiští a Perští, že jeho jako za nic netbáchu. A učini tu stolici dvanácet loket zvýši a po patnácti stupních vysokých bieše ta stolice dvorně udělána na dvanácti obraziech zlatých. A ti obrazové tu stolici jedno rukama držéchu. A na těch obraziech biechu psána jména dvanácti kniežat Alexandrových. Ale sedadlo té stolice bieše z smaragdu a ohrada nebo stěny z topazia. A po všech stupniech biechu rozliční kamenové drazí vsazeni. A bieše na vrchu vsazen kámen črvený, jenž jako slunce v noci svietieše. A na té stolici biechu vókol jako římskové uděláni, na nichžto tito veršíkové biechu psáni řecskými slovy a latinskými, v nichžto jména všech vlastí byla posazena, jenž slušiechu pod Alexandra: Perští, Inditští, Medští mně slúžie i Arabští, Asyrští, Ciliští a všecka Mezopotama, vlaský, židovský lid, Macedonia, řecská i cyprská země, Ejipt a Koltas, Kaldejský a Kapadocský, jenž jest ženské království, libycké, libernicské, saurské, africské, sardinské, smyruské, pamfilicské, landicské, efezské, bunicské, loecské i filadelfské, lamnicské, mirmidonské a přebohaté merocské, anglicské, skotcské,
