hledáchu jeho, chtiece jej zabiti, ižádný naň rukama neposáhl, neb ješče nebyl čas jeho přišel. A mnozí z lidí uvěřili veň a řkúc: „Kristus když na svět příde, zdali viece znamení učiní, než tento činí?“ To licoměrníci uslyševše, ež obec tyto věci promlúvá o něm, poslali kniežata a licoměrníci své sluhy, aby jeho jěli. Tehda Ježíš vecě: „Ješče na mále s vámi jsem, a jdu k tomu, jenžto mě jest poslal. Budete mne hledati, i nenaleznete, a kde jsem já, tu vy nemóžte přijíti.“ Tehda Židé řechu sami k sobě: „Kam tento miení, ež jeho nenalezneme? A zdali sě chce sám zabiti? Kaká jest toto řeč, ješto praví: Budete mne hledati, i nenaleznete, a kde sem já, tu vy nemóžte přijíti?“ Potom na ty hody na veliké stojieše Ježíš volajě a řka: „Chce li sě komu píti, přič ke mně, píž. Kto věří u mě, jakž praví Písmo, potoci poplovú z břicha jeho vody živé.“ Ale to jim jest pověděl o duchu, jenž jmějiechu přijieti věřijící veň, neb ješče nebieše dán duch, ež Ježíš nebieše oslaven ješče.
A z toho sboru lidského, když jsú uslyšeli tu řeč jeho, mezi sebú pomlúváchu a řkúc: „Zajisté to jest prorok.“ Druzí diechu: „Toto jest Kristus.“ A mezitiem někteří diechu: „A zdali z Galilejské vlasti Kristus má přijíti? Však Písmo praví, ež z plemene Davidova a z Betlémě hradu, tu ješto byl David, Kristus přijde.“ A tak jest byla rozličná řeč o něm v lidu. Zatiem chtiechu jeho někteří z nich jieti, avšak nikte neposáhl rukú naň. A když sluhy přišli tí, ješto byli posláni, aby ho jěli, tehda biskupi a licoměrníci k nim řekli: „Proč ste jeho nepřivedli?“ K tomu sluhy řechu: „Nikda jest tak nemluvil člověk, jako člověk tento.“ K nimžto licoměrníci řechu: „A
