najvěcšieh’ židovského královského města přišli, za to jmajíce, ež by sě to přěslavné dietě nejmělo jinde naroditi než v tom městě, ješto jest byla hlava všeho královstvie. A také proto, ež by sě tu spieše toho svatého dietěte doptali než jinde, neb tu všěch mudrcóv židovských sbor bydléše, a také proto, aby Židé omluvy nejměli, chtěl tomu buoh, aby od cizích pohanských lidí o narození toho svatého dietěte uslyšiece, toho zjevnú hanbu jměli, ež jsú z dalekých zemí přišedše, svého Spasitele hledali, jehožto sú Židé, bliz odtad bydléc, potupivše netbali. O tom také píše svatý Krysostomus, ež jest to v starých v jedněch knihách nalezl, ež jedni dávní mudrci, hvězdáři, proto proročstvie, ješto byl Balaam prorokoval, jenž sě jměla hvězda světu ukázati, proněžto volili mezi sebú dvanádcět mudrcóv, jížto na každý měsiec na jednu vysokú horu vzendúc, tři dni tu přěbyli, prosiec boha, aby jim tu hvězdu, o niejžto Balaam prorokoval, ráčil ukázati. A když jednoho času toho dne, ješto sě Jesus Kristus narodil, na tu horu vzešli a nad sě vzezřěvše, uzřěli krásnú hvězdu u postavě jednoho krásného dietěte, nad jehožto hlavú kříž krásný sě stkvieše. A tu jsú uslyšěli promluvenie, takto k nim řkúce: „Jděte spěšně do Židovské země, tu krále, jehožto hledáte, an sě narodil, naleznete.“ O tom také praví svatý Augustin, ež jim jest mnoho svatým andělem řečeno býti: „Hvězdu, ješto vidíte, jest hvězda Jezu Kristova, spěšně jděte, pomodlte sě jemu!“ A protož, ež hvězdy dlúho čakavše dočakali, vzdvihše sě, inhed do Jeruzalema přišli a o to s králem Herodem mluvili.
A tož i praví svaté Čtenie, ež sě proto král té země ubál toho, by sě král židovského
