[156v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcezběže, a svatý Matěj sě s nima hádáše[1521]hádáše: hadaſye a káza drakoma, ve jmě božie aby šli na púšč a viece žádnému křesťanu neškodila, ana hned poslušna jidesta a žádného neurazista. Také oheň jeho byl poslušen. Jakož sě čte, když svatý Matěj bieše[1522]bieše: bieſſye obrátil tu zemi múřenskú na vieru křesťanskú a dseru[1523]dseru: dſſeru toho krále ménem Epigenu učini jeptiškú a abatyší nad sto panen, tuž po smrti toho krále by jiný král ménem Huffat i snúbi sě téj panně Epigeni z kláštera a svatému Matěji slibováše[1524]slibováše: ſlybowaſſye svého puol královstvie dáti, aby jemu jie přál v malženstvo pojieti. A svatý Matěj jemu odpovědě a řka: „Ty vieš, že ta panna oddána jest králi nebeskému, a kterak ty ji chtěš pojieti, chot mocnějšieho krále?“ Uslyšav to král, rozhněva sě a v noci se všech strán káza zapáliti[1525]zapáliti: zaſpalyty, aby všichny panny i s ním uhořaly. A svatý Matěj přišed, zahna vešken oheň a hned oheň jeho uposlúcha a s kláštera jide na králuo duom a všechno spáli kromě jediného krále a syna jeho. A tak sě buoh pomsti nad tím králem. A tak když svatý Matěj sám kázáše[1526]kázáše: kazaſſye a sám svatú mši slúžieše[1527]slúžieše: ſluzyeſye, zvěděv to král šed ke mši, zzadu zabi jej mečem u oltáře. A anjelé duši vzemše[1528]vzemše: wzemſye, neséchu do nebes. A hned králuo[1529]králuo: kralwo syn vztrže sě od diábla i poče volati na otce a praviti jeho hřiechy, že jej bez viny zabil, a sám král hned omalomocnie. A když nemože nikakež zdráv býti, vytrh meč, sám sě zabi, a tak svatý Matěj skonal. A protože byl pokorný[1530]pokorný: pokornyg, buoh jeho povýšil zde i na onom svěće[1531]svěće: ſwyecze. A najprvé zde na světě divy velikými. Jakož se čte, když svatý Matěj kázáše[1532]kázáše: kazaſſye o nebeskéj radosti, tehdy ponesechu syna králeva, an umřel, a když čarodějníći[1533]čarodějníći: czarodieynity[b]označení sloupcenemožechu jeho skřiesiti, tehdy svatý Matěj vystúpiv ve jmě božie, svú[1534]svú: ſw prosbú jej z mrtvých vzkřiesi. A jiných divuo mnoho učini, opět jeho buoh povýšil na nebi, že jest již učiněn tovařiš svaté trojice[1535]trojice: troycze a všech anjeluov i všech svatých v nebeském království etc.cizojazyčný text
De sancto Wencesslaocizojazyčný text[1536]na marginu zapsáno mladší rukou: S. Wacława
Ecce vox sangwinis fratris tui Abel clamat ad me de terra etc.cizojazyčný text[1537]Gn 4,10 Tato slova pověděl jest sám král nebeský, lajě nevěrnému Kainovi, že zabil bratra svého Abele, a tak die: „Již toť hlas krve bratra tvého Abele volá ke mně z země.“ Jakož jest tehdy lál Kainovi, takéž jest dnes lál Boleslavovi, jenž zabil bratra svého vlastnieho, svatého Václava. V těch sloviech máme trojí[1538]trojí: troy věc znamenati. Prvé příklad svatého Václava, když dí, teď jako by řekl „hledajte mého svatého příkladu“, že mnohé chtě k spasení[1539]spasení: ſpaſenye přivésti. Druhé jeho umučenie, když die „hlas krve bratra tvého“. Třetie jeho pomoc, když die „volá ke mně z[1540]z: ſ země“.
O prvém mámy znamenati, že trojí[1541]trojí: troy příklad ostavil nám svatý Václav. Prvé příklad svatosti na svém živoće[1542]živoće: zywocze ostavil nám na čtveře věci, točiž svú čistotu, již jest měl i na těle i na duši, ukrutenstvie na rúšě, pokoru na srdći[1543]srdći: ſrdty, milost na mysli. O jeho[1544]jeho: gyeho čistotě sě čte, že od svého dětinstva snažil sě čistoty chovati. A když bieše mužem, jakž sě dopustieše[1545]dopustieše: dopuſtyeſye kterého hřiechu obecného, hned běžal k knězi i zpoviedal sě velmě nábožně. A tak ten bohatec, svatý Václav, nalezen jest bez poskvrny. A to jest protiv Šalomúnovi, jenž jest řekl: „Který by byl bohatec bez hřiechu, toť bychom jej chválili.“ Protož svatý Václav slóve rytieř svatéj
