[126r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcea snažně by jej nade všechny chválil. A čsož pak dnes máš chváliti hospodina, ať by dal potřebu tělestnú do tvé smrti. Ktyž lidé pro malú věc ćelý[103]ćelý: tyely den dělají, až jediného grošě[104]grošě: g přes den robotují, čsož pak ty nechtěš buoha chváliti ani na malú chvíli nechtěš jemu poslúžiti, by sě utekl na boží mši. Protož chvalme buoha a prosme jeho, ať nám ráćí[105]ráćí: raty dáti dobré léto a dobré povětřie a mier a pokoj za našeho zdravie.
Třetie máme chváliti buoha otce, že nám svého syna Jezukrista na vykúpenie poslal, nebo když byl Adama stvořil v ráji i přikázal jemu, aby rájě střiehl a všeho ovoce požíval, jedinkého ščepu buohu nechal. Tehdy zlý duch přišed k Evě, namluvil jí, aby ten ščep buoží sčesla a buožie kázanie přerušila. A ona poslechši jeho vzala od něho jablko i shryzla a druhé dala Adamovi, a tak buoha otce rozhněvala, že jě hned kázal anjelovi z rájě vypuditi. A pro ta jablka buoh[106]zapsáno na marginu stejnou rukou hněval sě pět ćisíc[107]ćisíc: czyſſycz let a dvě stě bez jediného léta, že bylo buohu velmě protivno jich neposlušenstvie, že ižádné milosti buoh lidem neukázal a mnoho zlého na ně přepustil a mor a každý[108]každý: kazdyg, kterýž umřel, šel do pekla. Potom zbudiv sě svú[109]svú: ſſw milostí, naším nezaslúžením poslal syna svého nám na vykúpenie. Hledajž každý[110]každý: kazdyg na své mysli, ktyby tě kte stavili a [u]text doplněný editorem vězenie vsadili, mysléće[111]mysléće: myſſlyetye tě zahubiti, a pán tvój poslal tam list a vypravil tě z téj núze, viem to zaćelo[112]zaćelo: zatyelo, že by jemu děkoval a rád jemu slúžil a vždy jej chválil. Čso pak buohu máš děkovati a slúžiti jemu, chvále jej bez přestánie, že jest poslal syna svého, aby črté nestavili tvéj dušě ani vedli do pekla, ale jsi bezpeč, že tvá dušě bude v nebesiech, ač toho budeš sám hledati.
Druhé máme chváliti syna buožieho pro tři věci. Prvé proto, že jest pro ny s nebe stúpil na tento žalostný svět z nebeskéj radosti a narodil sě z svatéj Mařie, [b]označení sloupcepřijem na sě tělo našě, připraviv sě jako rytieř ku boji, chtě ny od věčného zatratěnie[113]zatratěnie: zatratyenye vykúpiti. Rozpomeň sě, člověče, jakúť jest syn buoží milost ukázal, že jest stúpil z nebes pro tě na tento svět, vida, že sě nemohú sami lidé z diábelského osidla vypraviti, že každý do pekla jde, řekl jest otci: „I čso nám to platno bude, že sme člověka stvořili na zatratěnie[114]zatratěnie: zatratyenye, nedajme té pochvaly črtóm, byť panovali nad naším lidem, pošli mě tam na svět, ať já jej tam od diábla odprostím.“ A tak přišed sem, by prostil jest nás od diábla, protož máme jej chváliti a děkovati jemu z téj milosti.
Druhé máme jej chváliti, že sě jest dal na smrt za ny a dal sě na kříži umučiti. Jakož praví svatý Řehoř: „Ničs by nám nebylo prospělo buožie narozenie, by nebylo jeho umučenie, skroze něž máme vykúpenie.“ Hledajž, člověče, kto by tě z které núze vypravil, řečí děkoval by jemu, a kto by tě penězi vyplatil, toť by jemu rád slúžil, a kto by tě pak svým životem zastal a tě od smrti vyprostil, toť vědě, že by jemu rád děkoval a slúžil a chválil jej po všě časy. To jest syn buoží učinil, že jest tě věčné smrti zbavil a dal sě sám na hořkú smrt za tě a svú[115]svú: ſſw tě svatú krví vykúpil, ne penězi. Ješto by tvój vlastní otec ani tvój syn tobě neučinil, by sě dal na smrt za tě. Protož poděkujme jemu všichni dnes za to a služme jemu[116]jemu: gyemu nábožně a chvalmy jej svými modlitvami a prosme jeho, ať by nás od sebe neodlúčil.
Třetie máme syna buožieho chváliti proto, že našeho nepřietele porazil a svázal a všechnu moc od neho odjal, jenž dřieve mnoho lidem překážel a panoval nad člověkem, vstupujě v lidi a oslepujě jě a umrtvujě jě na jich duších a vodě jejich duše do pekla. Tu jest moc odjal syn buoží, když jest umřel na kříži i šel do pekla i vyvedl duše svatých otcsuo[117]otcsuo: otczſuo i šel do nebes a otevřel nám nebeské králevstvie. Ó, člověče, jakú by ty měl radost, když by viděl svého vraha před sebú ležiece beze
