[125v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcea svatý duch, všě jeden hospodin. Pochválen buď otec, jenž nás jest stvořil a čstně na světě zplodil. Pochválen buď syn buoží, jenž pro ny svú svatú krev prolil a od věčného zatratěnie[79]zatratěnie: zatratyenye nás vykúpil. Pochválen buď duch svatý, jenž ny svú milostí osvietil a našě dušě hřiešné obživil. Pochválena buď svatá trojiće[80]trojiće: trogytye, buoh v jednotě, jenž našim dušiem nebeské králevstvie přichystal, aby ny k své milosti přijednal[d]přijednal] przygalgednal[81]nad částí przy nadepsáno gal ale část gednal neškrtnuta.
[Secundus de s. Trinitate]text doplněný editorem[82]na marginu zapsáno mladší rukou: pro Festo SS. Trinitatis
Benedicamus Patrem et Filium cum sancto Spiritu etc.cizojazyčný text Dnes světímy hod slavný[83]slavný: ſlawnyg a duostojný[84]duostojný: duoſtognyg svaté trojice, to jest otcse[85]otcse: otczſe a syna a svatého ducha, všě jednoho hospodina. To slóve svatá trojiće[86]trojiće: trogytye, otec, syn a svatý duch, to jest jeden buoh, jenž má tři ména, avšak jest jeden buoh, jehož máme dnes chváliti. Jakož v těchto sloviech učí nás svatý Řehoř a řka: „Pochvalme otcsě[87]otcsě: otczſye a syna a svatého ducha,“ neb tento hod jest buoží a poslední svatéj trojice, ješto již na každú neděli my, kněžie svaté mšě[88]slova my, kněžie svaté mše zapsána na marginu stejnou rukou móžem slúžiti od svatéj trojicě až do adventa.
V těch sloviech máme znamenati trojí věc. Prvé, proč máme chváliti svatú trojići[89]trojići: trogyty, druhé, kterak máme chváliti, třetie, kty máme chváliti. O prvém máme znamenati, že sme měli trojie veliké buožie hody. Prvé na Vánoce měli sme buožie narozenie, a tu sme chválili otcse[90]otcse: otczſe, buoha nebeského, že jest ráčil svého syna poslaći[91]poslaći: poſlaczy nám na vykúpenie. Druhé hody jsú[92]jsú: gſw na Veliku noc, a tu chválíme syna buožieho, že pro ny svú[93]svú: ſſw svatú krev prolil a na kříži za ny umřel a našě předky z múk vykúpil a vstal z mrtvých, na nebesa vstúpil. Třetie hody jsú byly na svatého ducha, že jest ráčil všě křesťanstvo svú[94]svú: ſw milostí osvietiti a rozličné lidi po všem světu v jednu vieru sebrati. A dnes [b]označení sloupcepak máme chváliti všechny tři spolu v jednotě, otce i syna i svatého ducha.
Otce máme chváliti pro trojí věc. Prvé, že buoh, otec nebeský[95]nebeský: nebeſſkyg, jest nás všech stvořitel, dal nám tělo a duši, tělo dobře zpósobené a duši čistú a múdrostí naplněnú. Znamenaj každý[96]každý: kazdyg, by komu ruku uťali, čso by ten člověk dal, ktyby jemu ji kto navrátil. Nebo opět, ktož oka nemá, čso by dal zlatta a střiebra, by mohl zasě zdravé oko mieti. Kterak by ty tomu děkoval, kto by tě od smrti vykúpil, to vědě, že by jemu veliće[97]veliće: welytye děkoval a slúžil by jemu a vždy by jej veliće[98]veliće: welytye chválil. Protož dnes chváliti máme otcsě[99]otcsě: otczſye nebeského, že nás jest tak čstně stvořil a sobě tak podobny učinil. Nebo kteří nechtie z toho buohu děkovati ani jemu slúžiti ani jeho chváliti, těm buoh odjímá zdravie i všě dobré.
Druhé máme chváliti buoha otce, že nám dává všechnu potřebu na tomto světě. Prvé nám dal zemi, na niež sě nám rodí tráva a obilé a ovoce a potřeba ćelestná[100]ćelestná: czeleſtna, na niež přebývámě a domy sobě činímy. Druhé nám dal vodu, abychom sě zemí krmili a vodú napájeli, z niež máme ryby a jí sě umýváme, bez niež nikoli nemóžem živi býti. Třetie dal nám povětřie, aby nám déšč přinášelo, a tiem dýchámy a bez neho nemóžem býti jako ryba bez vody. Čtvrté dal nám oheň, abychom sě ohřievali a jiesti sobě při nem připravovali. Páté dal nám nebesa, aby nám slunce a měsiec a hvězdy na zemi svietily, neb bez světlosti nestál by člověk za ničs. Šesté dal nám anjely, aby nás ostřiehali ode všie zlé pótky diábelské. Sedmé dal nám ptačstvo a zvieřata, abychom jedněch požívali a druhými sobě dělali a potřebu sobě činili. Rozuměj tomu každý[101]každý: kazdyg, ktyby kterému z nás někto dal darmo krávu[102]krávu: kraw nebo kuoň nebo lán dědiny neb forberg nebo ves, kterak by ty jemu děkoval a rád by jemu slúžil
