přirozenie, v Kristuť jest opraveno. Užívaj, jakožť sluší, stvořenie toho, ješto vidíš! Uzříš li v tom co libého neb krásného neb divného, povstaň k chvále divné velebnosti všeho toho stvořitele! Milostí sě tomu, což libého vidíš, nepoddávaj, nekochaj sě v zdejších věcech; uzře krásu a líbost v zdejších věcech, chyť sě žádostí všie své mysli té vnitřnie a vrchní krásy, ještoť všelikého člověka osvěcuje! O němž die prorok: Přistupte k němu a budete osvíceni. Nevelímť, by neměli za dobré toho, co jest Buoh učinil, ani je to proti vieře naší, že jsú dobrým dobré stvořeny a krásné věci; ale smierně a smyslně krásy v stvoření užívajte, ne při tom milosti ostanúce, neb to, což vidíme, pod časemť jest a zhyneť s časem, ale toho, ješto jest dobré věčné, nevidíme. Podlé toho, jakož jsme porušeným přirozením zrodili sě, ale když jsme v druhém našem duchovniem porodu obnoveni, nemáme sě na tom dobrém, ješto jest pod časem, obložiti, ale máme věčného dobrého pílni býti, abychom toho okem k oku vždy viděli v slavnosti jeho a vždy majíc milovali, jenž sě jest pro nás ráčil i děťátkem naroditi, Pán náš Kristus Ježíš, Syn Boží věčný, jenž kraluje s Otcem i s Duchem svatým bez počátka i bez skonánie. Amen.
O svatém Štěpánu
Když najprvní den po Božiem narození světíme den svatého Štěpána a potom den svatého Jana a pak den mláďátek jako najposlé kostel pamatuje, ne proto jest to, aby jako ty dni všel v bláznivost onoho světa svatý Štěpán neb svatý Jan, aneb ony dietky by jako ten den byly zbity pro Jezu Krista, ale proto jest to, že trój jest řád svatých, jichž všech jest Kristus oslavenie. Jedni jsú z úmysla žádali pro Boží milost pracovati neb trpěti, i skutkem to učinili; druzí všeho úmysla toho byli, ale některak to minulo, že je to nepotkalo, aby skutkem jich dobrý úmysl byl dokonán;
