kamenie, aby byl peven v dobrém, těžek a tvrd v pokušení, sebú nedada hnúti od dobrého, aby v stálosti dokonal počaté dobré. Jehož nám dopomoz, Hospodine. Amen.
V středu po Velice noci tato řeč
Že dní těchto přístupna jest řeč svatého Pavla, ješto die: Jste li vstali s Kristem, toho hledajte, to v chut jmějte, ješto jest svrchu, kdež jest Kristus v Otcově chvále: co jest tyto slavné dni mluviti, co li v mysli přemietati, než o zmrtvýchvstánie Syna Božieho, z něhož bychom u vieře vzeli osviecenie, v naději stálost a v milosti Božie rozniecenie a v těch věcí žádosti, ješto k životu věčnému příslušejí? A tak znamenajte, že v těchto sloviech svatý Pavel – jimiž sem řeč počal – dotýká vstání z mrtvých duchovnieho, a druhé, k čemu sě mají táhnúti vstalí. Neb jakož dvoje jest smrt, jedna přirozená, v níž sě tělo rozlúčí s duší, o níž die žaltář: I který jest člověk, ješto živ bude a neuzří smrti O té smrti die také svatý Pavel: Každému člověku ustaveno jest jednú umřieti, a druhá jest smrt duchovní, o níž die prorok: Ta duše umře, kteráž shřeší, a o též smrti die svatý Pavel: Vdova, ješto jest v rozkoši živa, umřela jest : z té dvojé smrti jest také dvoje zmrtvýchvstání. Z obecné smrti přirozené bude obecné zmrtvýchvstánie ke dni súdnému. O tom zmrtvýchvstání die svatý Pavel: Všichni vstanem, ale ne všichni sě proměníme. Totiž: té proměny v slavnost, v níž svých věrná těla pokorná opraví Kristus v podobnost jasnosti těla svého, zlí nevezmú, a však vstanú; neb všichni vstanem. O témž vstání die opět svatý Pavel: Poněvadž věříme, že jest Kristus umřel a vstal, takť Bóh ty, ješto jsú zemřeli s ním, přivede, totiž v den soudný. A z duchovnie smrti také jest duchovnie vstánie. Z té smrti ne všichni vstanú. A ktož vstana opět padne a nestojí, jakž nalezen bude, tak souzen bude. O tom vstání duchovniem psáno jest v Apokalypsí: Blažený a svatý, ktož má stranu u
