mnění; nevyjde z miery a slušnosti ijedna žádost. Jehož nám pomoz Hospodine.
V neděli po devietníku
Že v onu neděli čteno jest čtenie, ješto ukázalo, že mladé i podrostlé v síle již i staré k svéj službě Hospodin zove, dnešnie pak čtenie ukazuje ty přievady, pro něž ne všichni pozvaní pilní jsú pozvánie svého. A tiem nás kostel napomíná, abychom sě jměli na paměti, aby v nás ty přievady Božieho pozvánie nepřemohly. I jest v tato slova čtenie dnešnie: V ten čas, když náš Spasitel chodil na světě a mnoho sě k němu z měst zástupuov sebralo, povědě skrze podobenstvie: Vyšel ten, ješto sěje, aby rozsieval své siemě. A když rosieval, jedno padlo u cěsty a potlačeno jest, a ptáci z nebe snědli je. Druhé padlo na skálu, a když vzešlo, uschlo, že nemělo vláhy. Třetie padlo mezi trnie, a trní s ním zrosta, zadušilo je. A čtvrté padlo v dobrú zemi a vzešlo a stokrát viece užitka přineslo. A řek to, zavola řka: Ktož má uši, aby slyšal, slyš! I otázachu jeho jeho mlazšie, co by ta pověst mienila, a on jim vece: Vám jest dáno poznati skrytost královstva Božieho, ale jiným v podobenstvie neb v podobnostech, aby vidúc neviděli a slyšiece nerozuměli. I mienieť to pověst tato: Siemě jest slovo Božie. A ješto jest padlo podlé cěsty, to jsú, ješto slyší, a pak ďábel příije a vezme s jich srdce slovo Božie, aby nebyli uvěřiec spaseni. A ješto na skálu padlo, to jsú, ješto, když uslyšie, vesele přijmú. Ale ti nemají kořene; na chvíli budú věřiti a v čas pokušenie odstúpí. To pak, ješto v trní padlo, jsú ti, ješto slyšie, pro snažnost světských péčí a pro sbožie a pro svú rozkoš potlačie a zadušie je a užitka nepřinesú. A to, ješto jest padlo v dobrú zemi, jsú, ješto v dobrém srdci a šlechetném slyšiec slovo zachovají a užitek přinesú v trpedlnosti.
O tomto čtenie mluvil jest sám svatý Řehoř k lidu v kostele svatého Pavla, řka v tato slova:
Jakož jste slyšeli, bratřie milá, ješto jest čteno svaté čtenie, nenie jemu výkladu třeba, ale jen napomenutie.
