Tato strana jest od svatých, od devietníka počnúce k každému svátku pořád
Pomni, aby den odpočinutie svátek učinil. Toto slovo vyřekl jest Pán Buoh, abychom duchovně tomu rozumějíc, svuoj pokoj, své odpočinutie, když koho tiem daruje Pán Hospodin, že muož s menší prací svú potřebu jmieti v světě, […]text doplněný editorem aby zvedli, k marnosti toho neobraceli, ale v službě Boží, v šlechetnosti, slyšiec neb čtúc slovo Božie, mluviec o Bohu takové řeči, ješto slušejí k chvále Božie a ješto by rozum k duchovniem věcem osvěcovali, milost k Bohu rozněcovali a v pamět přivedli Hospodina. Neb takové řeči jsú jako pila, ješto rez s železa snímá; takéž duši čistie dobré pomluvy. A to jest řekl i sám Kristus: Již jste vy čísti pro mé řeči, ješto sem vám mluvil. A když svatý Petr mluvil k lidu slovo Božie, padl na všecky Duch svatý, ješto jeho poslúcháchu. Má také člověk, když sám již bude v svém pokoji, pílně o takových věcech v svém srdci přemietati a jako přežievati slovo Božie, ješto jest je četl nebo slyšal. Toť nás divně vieže s Bohem v milost a drží v ní. Protož Pán Bóh, abychom to v pamět vzeli, řekl to velmi znamenitě: Pomni, aby den odpočinutie svátek učinil.
Židovsky jest řečeno: Pomni, aby den soboty svátek učinil. Protož i dnes židé sobotu světie. Ale že nám jest odkryt již v Písmě vnitřnie rozum, máme duchovně […]text doplněný editorem[251]vynecháno slovo, snad „rozuměti“, co jest Písmo v podobnosti a v zásloně ukázalo. Protož nezle řku, že máme své odpočinutie, když kolivěk je jmieti muožem, svato učiniti, neřku na zlost, ale ani na marnost pokoje, když dá jej Bóh komu, neobraceti. Neb die Bóh: Pomni, aby den soboty svátek učinil. Sobota tolik jest řečeno, jako by řekl odpočinutie. A ktož dne svého odpočinutie, svého pokoje neučiní svátka, ten nedrží smlúvy přiezni věrné s Hospodinem, ješto dává některým na to odpočinutie a pokoj, že s menší prací mají potřebu než jiní, aby jemu dieku vzdávali, o něm myslili, v známost jej vzeli a
