ješto by rádi, by i to bylo, ješto já píši, utopeno, ješto sě jim chce, aby jen sami múdři viděni byli. Ó, v jakém jsú ti nebezpečenství, ješto lestně sě praví duchovními, a jen v postavě ukazují duchovenstvie, ano svět v srdci, hrdost, cti žádost bezpřiemná, lakomstvo a najvětší péče, aby to měli, co jest tělu líbo! Brzoť lestný úmysl v zjevné zlé vpadne a v ukrutnost. Nebť zlost dokona oslepí srdce, a bývá Božiem přepuštěniem, že, kto jest v šeředství, že šeředí sě ještě viece a ze zlého v horšie vpadne. Jako Herodes z té lsti, ješto falešně do sebe ukazoval, by sě chtěl také v dětinství Kristu pokloniti, upadl v tu zjevnú ukrutnost, že zbil tak veliké množstvie dietek. A však čas přijde, že ižádnému zlému nebude dobře, ani komu dobrému zle bude. Pomáhajž nám, Hospodine, bychom byli v počtu dobrých!
Na Boží obřezánie řeč dobrá hrdým paniem
Dvé jest znamenité v tom krátkém čtení, ješto jest dnes v kostele čteno, a druhé dvé to jest pro ono dvé pověděno: jedno jest, že praví Čtenie, že to milé dítě Kristus jest obřezáno, a pro ten obřez praví, že se jest to osmý den stalo; druhé praví jmeno dietěte, a pro to praví, že jest prvé tak jmenován, nežli se jest počal v své matky břiše. I chtěl bych v kratochvíli dne tohoto o tom čtveru pomluviti, ale abych neudlil v jedné řeči, tuto řku něco o obřezu a o dni osmém, a o druhém bude řeč druhá.
Byl jest v Starém zákoně tělesně přikázán obřez a jmenem den osmý. A to jest vše těmi věcmi tělesnými v zásloně Bóh ukazoval duchovní věci. A tak osmý den obřez znamenal, že v osmém věku, to jest když z mrtvých vstanem, plné a pravé obřezánie všeho nepotřebného budem jmieti, a budem lid Boží v svatém nebeském Jeruzalému, do něhož nevejde ijeden nečistý a neobřezaný, jakož jest ta proročí řeč hlasně volána v hody tyto. A tak Kristus přišed na svět, přijal ten tělesný obřez a to jmeno, že tu nazván Spasitelem, chtěl do času
