dvéře otevřené, když tajně spatřoval nebeské věci, jakož psal v Apokalypsí. O tom čtveru nebes otevření muožem čtver lid znamenati, ješto jest jim hotově nebe otevřieno, aby tam vešli, jakž vyjdú z tohoto světa: jedni jsú, ješto sejdú bez poškvrny hřiecha po očištěnie křtem svatým; druzí, ješto Buoh skrze pokánie učistí je; třetie, ješto smrt pro Bóh trpie; čtvrtí, ješto vzdviženú myslí spatřují v milosti nebeské duchovní věci.
Prvním jsú nebesa otevřiena, ješto inhed po křtu zemrú, donidž hřiech jich nepoprzní. Ač svého nemají zvláštnieho zaslúženie, ale v tom zaslúžení, ješto jest Kristus všem svým zaslúžil, svobodně vejdú v radosti před Boží obličej. A děti ovšem, ješto ne pro svú vláštní vinnu, ale pro obecné porušenie v přirození jsú v poškvrně v svých starších vieře, když však křest přijmú, budú v Jezu Kristu očištěny té poškvrny, ješto táhnú od svých starost; a donidž k rozumu nepřídú, aby mohl rozum vóli jich vésti, dotudť jich hřiech nepoškvrní. O tom die svatý Bernart: Nenieť, jehož by sě za dietky malé, ješto po křtu sejdú, báti bylo, donidž nevezme vóle svobodnosti a moci v rozmyslu. Kto jest svatým křtem obmyt, nebude od milosti Jezukristovy odlúčen, ale pod Boží rukú bezpeč bude svú obranú. A když bude již vycházeti z nerozumu, ještě nic násilím nevydře jeho od Božie milosti. Ale upadne li svú volí u vinu, jižť nebude druhé sě navrátiti ke křstu, ale musí učištěnie dobyti svým úsilím. Neb jakož podlé Božieho ustavenie dietě, ješto jest vinno ne z své vinny, v dostiučiněnie jiného muož té vinny prázdno býti: takéž spravedlnost Boží potřebuje, ktož sě poskvrní sám svú vinnú, aby svým dostiučiněním učistil sě. Ale tomu sluší rozuměti, že i křest prvnieho omytie i pokánie, ješto jest druhé omytie hřiešnému, jen z prolitie drahé krve Syna Božieho vzalo jest moc, že muož hřiechóv očistiti. A to jest tu znamenáno, že po křtu jsú nebesa inhed otevřiena, že když Kristus po křtu vyšel
