to: Nechtěj člověk utěšenie jmieti v jiných věcech, ktož chce v Božiem sě kochati utěšení. Neb čímž plnějie bude jedněch, tiem druhých prázdnějí bude. Šestým vítězóm, ješto sě sami přemáhají, držiec svú vuoli, aby mysl k světu nevelnula, po ďábelskéj radě nepostúpala, ani tělesné žádosti povolila, slíbeno jest zvláštní povýšenie, když jest řečeno: Ktož svítězí, učiním jej slúpem v mém chrámu. Chrám Boží jest i zde na tomto světě věrné křesťanstvo i šťastný onen již nebeský zbor, a slúpi chrámoví jako vešken chrám držie na sobě. Protož, kohož učiní slúpem chrámovým Pán Hospodin, veliký jest, a znamenitým učinil jej na tomto světě tak, jako na onom. A ta zřiedlná odplata a veliká a jako zvláštní podobně jest slíbena těm vítězóm, ješto sě sami přěmáhají, v své žádosti nepovoléc sobě, neb jest to také nemalá věc nad svú myslí panovati a žádosti nehodné, ano mysl trží, nepovoliti. Takéhožť jest pochválil Šalomún řka: Ktož panuje nad svú myslí, lépe jest nežli ten, ješto silú města dobývá. A protož správně jest takému vítězi slíbena tak veliká věc, aby byl slúp chrámu Božieho. Sedmému vítězstvu, ktož přemuož nesnadnost ve všelikých dobrých činech, slíbena jest ve všech těchto věcech hojná odplata, když jest najposlé řečeno: Ktož svítězí, bude jmieti tyto věci. Jako by bylo řečeno: Ktož jedno přemuož, jedno vezme; ale ktož všecko přemuož všelikými činy dobrými, všecky ty odplaty bude jmieti. Jich nám dopomoz, milý Hospodine. Amen.
Druhá neděle v puostě řeč tato
Jakož nám to písmo i rozum ukazuje, tak jest čistý dvuor královstva nebeského, že jakož praví kniehy Apokalypsis, nic tam nevejde poškvrněného; vně jest ostati psóm i jiným hřiechy nečistým. Ale blažení, ješto učistie stoly své, totiž rúcho své ozdoby ve krvi beránkově, aby jich diel byl v dřevu života a vešli v ty slavné
