nevybral bohaté panny podlé světa! Protož i beránka z oběti zaň nejměla jest matka jeho, ale dvě hrdličce anebo dvé holubenec obětovali miesto něho. Nechtěl ščestím tohoto světa prospievati. Káraní a posmievanie trpěl, bičovánie, poušky i trnovú korunu. A protož, milá bratřie, když jsme líbostí v tělesných věcech od vnitřnie radosti upadli, Kristus jest svým utrpeniem ukázal, skrze jakú hořkost tam sě máme navrátiti a co li člověk má sám pro sě trpěti, když jest Bóh tolik strpěl pro člověka. Protož, ktož již věří v Krista a jde li po zištiech lakomstvie ještě, dme li sě hrdostí cti, pálí li jej pochodně závisti, przní li jej nečistota smilné oplzlosti a prospěchu v tom, což slušie k světu, žádá li: ještěť nenásleduje Ježíše, veňž věří. Neb jinú cestú sě béře, když radosti a líbosti tělesné kto žádá, jemuž jest vuodce jeho cestu ukázal hořkosti. A protož přiveďme před svoji oči hřiechy, jichž jsme sě dopustili! Znamenajme, jak hrozný súdce, aby mstil toho, má přijíti! Zpósobme mysl k pláči ať na chvíli náš život pobude v hořkosti pokánnéj, aby u pomstě nečil hořkosti věčné! Nebť pláč dovodí radosti, jakožť slíbila pravda: Blahoslavení, praví, ktož pláčí; nebť budú utěšeni. A také zdejší útěchú a radostí jest příchod k pláči, jakož opět táž pravda svědčí řkúc: Běda vám, ješto sě nynie smějete a máte svá utěšenie; neb plakati budete a kvieliti. Protož, když radosti odplaty, až do svého přijdem kraje, žádáme, na cestě podržme hořkosti pokánie svatého! A z tohoť přijde, žeť netolik náš život bude jmieti k Bohu prospěch, ale takéť i jiné roznietí k Božie chvále. Jakož i o tom slepém, jenž u cesty seděl žebře a snažným volániem zaslúžil prosviecenie, a když prozřel, po Ježíšovi šel, praví Čtenie, že vešken lid, uzřev to, vzdal Bohu chválu.
V pondělí o masopustě
Že světský lid má svého bláznovstvie větší obyčej dní těchto, také nesluší nám mlčeti, abychom světského rozbroje
