utěšenie, jak by ji rozochvil a vzbudil k také milosti, jakož ji ve mnohých nalézáme? A kdyby opět nekryl sě, když jej již oblíbí chot jeho, netúžila by po jeho vlasti. I to jest také znamenité, že mluví chot k choti o nebeské vlasti, nedie „v mé zemi“, ale die „v naší zemi“. Jako by řekl: Odonud sě nazývaj; všeť chci s tebú společně jmieti. Onoť jest vlast naše; nenieť zde bydla našeho, zde své mysli neukládaj! Ačť sě kdy přijda, ukáži zde, ne na toť sě ukazuji, bych chtěl s tebú viec zde býti, ale aby ty mě zde oblíbiec a mé pochutnajíc pochotnosti a útěchy ve mně pohrdala všie útěchy toho světa a strpěla pro mě v dobré naději, kteréž koli zdejšie potká tě kdy protivenstvie. A utekuť jako sě skryji, aby všie žádostí, všie snažností táhla sě po mně tam, kdež v jedné plné, ústavné, přepochotné, věčné milosti, ješto nikdy nepotuchne a nikdy sě nepřistudí, netolik jako chot s chotí, ale i nad to, kdyby to mohlo vyrčeno býti, ješto jest ovšem člověčiemu jazyku nevýpravné, viec bude býti v plné radosti. Jehož i nám pomoz, Hospodine! Amen.
Tato řeč o svatém Pavlu na vieru obrácenie
Následovníci moji buďte! Slova tato jsú svatého Pavla, jehož den na vieru obrácenie kostel svatý dnes pamatuje. Ale že jest veliký svatý Pavel, jakož svatý Jan Krizostom mnoho chvály vydává jemu, řekl by někdo: Nemóžem tak velikého následovati. K tomu svatý Krizostom odpoviedá řka: Mohúť lidé Božie naplniti přikázanie, kdyby chtěli. Budem li, jelikož záleží na nás, chtieti všichnu svú moc k tomu přiložiti, Buohť dá svú pomoc. Takéť jest jměl svatý Pavel tělo i takúž duši, jako i my; takéž bral pokrm, ale odivně měl k Bohu vóli silnú a čistú i upřiemú žádost v úmysle a skrze to přišel jest k své velikosti, proněž móž také i k nám řéci: Následovníci moji buďte!
Chcem liž, jakž mohúc, jeho následovati, pomoci Božie vždy žádajíce, tré do něho znamenajme, v němž bychom jeho následovali: Najprvé plné a pravé
