stvořenie světa ukázána, múdrost v divném všeho světa zpořiezení, ale zvláště v tomto jeho svatém narození ukázala sě jest dobrota jeho. Židóm zvláště byl ukázal velikú svú moc, pro něž v jich zákoně die k nim často: Já Pán, já Pán. A pohanským filozofóm, ješto svým úfajíc smyslóm hledali Boha, také skrze svého světa zpořízenie oznámena chvála Božie, jakož die svatý Pavel: To, co jest zřejmého o Bohu, zjeveno jest jim. Ale moc jen vrobuje a velebnost chvály Božie v múdrosti jeho všech smysly omráčí; že člověk některéhož toho nemohl snésti, ukázala sě jest dobrota Božie, k nížto by přistúpil člověk, jakož praví svatý Pavel: Ukázala jest sě štědrost milosti Božie a Spasitele našeho Jezu Krista všem lidem, aby nás zvedl, abychom, ostanúc všie zlosti a žádostí světských, střiezlivě a spravedlivě a šlechetně živi byli v světě tomto, čekajíc blažené naděje. Ukázalo jest sě světlo, k němuž nelze přistúpiti, slyšán jest pokoj, jehož nelze vypraviti, ješto jest nevzcházelo to člověku v srdce, jest li hrdostí naduté; ale pokorné obé to přijme. Protož ujměm to najprv z pokory věrú, a ač nemóžem v divný blesk zřieti chvály Božie velebnosti, ješto jest nám to schováno k onomu životu budúciemu, aspoň a tu divnost, jakž mohúce, spatřeme, ješto se jest pro ny na zemi stala.
Tři účinky, tři smiešenie neb spojenie učinil jest Všemohúcí v přijetí našeho přirozenie, jacíž jsú sě nestávali, aniž sě tacíž viec na zemi státi mají. To jest jedno, že Božství a člověčenstvie sešlo sě v osobu jednu; druhé jedna táž spolu jest pannú i mateří; třetie že k tomu tak nepodobnému srdce člověčie přistúpilo, uvěřilo, že to tak jest. Divné jest, jak jest v jeden kruh světa všeho sešlo sě mnoho rozličného, a ješto jest jedno druhému nepodobno a protivno, jakož do ohně vidíme to a do vody; a však moc a múdrost Božská drží to spolu v kruhu jednom. Divnější, jak jest moc živosti k zemné hlíně přimiešena, že některé věci tu živost mají, že rostú a plod svój dávají.
