Duchem svatým v jednom Božstvie. Amen, amen.
Na den svatého Ambrože
Vizte, bděte a modlte sě! Kristus, jakož pokládá svatý Marek, praviv, co zlého na svět příde, řekl tato tři slova, v nichž, ač jsú i krátka, záleží plnost svrchovánie zde v svatosti. Neb prvé táhne od bludu; druhé, abychom dobrého nebyli prázdni, ponúká; a třetie vzdvihá člověka v svatost. A že svatý Ambrož byl jest zvláště pílen toho trého, hledaje pravdy v Písmě, bdě proti křivdě a v modlitbách hledaje Boha, vzal sem na jeho den ta tři slova, o nichž bych pomluvil něco. Neb ta slova padla jsú v srdce svatému Ambroži jako v dobrú rolí a přinesla mnoho ovoce a užitka. Neb opatrně byl živ a bedlivě, prozřel Písmo a bedlivě stál proti bludóm kacierským a projasnil vieru pravú, an i svatého Augustina osvietil u vieře. A také byl modlitby pílen. A také dotknu sě krátce svatého Ambrože zaslúženie, ke cti dne jeho znamenajme, coť nám velí Bóh třmi slóvci těmi řka.
Prvé die: Vizte. Ktož nevidí, nevie, kam jde, a jde nebezpečně. Protož die svatý Pavel: Vizte, abyšte šli opatrně; nebť jsú zde zlí dnie. Die prorok Jeremiáš: Viz, co s učinil. A jako by Anselmus řekl k tomu slovu: Učinil li s mnoho dobrého, buď vesel, a pakli mnoho zlého, mnoho želej! A tak Kristus řka „Vizte!“ ke dvému potřebnému napomíná. Jedno, abychom hlédali, jak bychom šli opatrně, aby nás svět tento neoklamal, ďábel neobelstil a tělo nezavedlo; neb nejsúť bezpečni dni tohoto světa. K druhému napomíná, abychom uzřiec své zšereděnie, opět sě učistili. Nechci o prvniem mluviti dlúho; neb tak jest v nás porušeno přirozenie prohřěšením prvnieho Otce, že nemáme té své první spravedlnosti, ješto jsme ji jměli jmieti, že ihned jsme v šeredství toho porušenie urodiec sě. A ač vezmem křtem svatým očištěnie, skóro sě opět rozličně zšeředíme. Protož abych déle pomluvil o tom, bychom pílně uzřeli své zprzněnie a očistili sě, nebudu jmieti o tom řeči,
