že v tom těle, ješto jest hřiechóm poddáno, nebude bydliti Duch svatý. Druhé, milostí k světu nevelnujme, ať by z nás svět nebyl! Neb die Kristus: Svět nemuož vzieti Ducha svatého ani vie jeho. Třetie, dálme sě od neupřiemosti, nebuďme srdce neupřiemného! A čtvrté, skroťme myšlenie marná, rozbrojná, ješto běžie bez rozumu! O tom dvém také die Písmo: Duch svatý odejde od neupřiemného a vzdvihne sě od myšlenie, ješto jsú bez rozumu. I die k tomu svatý Bernart: Ač nemyslí kto, by chtěl od sebe Ducha svatého odehnati, však to muož svú vinnú obmeškati, že sě vzdvihne od něho. A také dotud bude člověk hledati Božie milosti, až i nalezne, dotud bude sahati, až i dosiehne, když Hospodin ráčí schýliti k člověku svú dobrotu.
O svaté Dorotě aneb o jiné
Když hod které panny svaté slaví kostel, jakož dnes pamatuje den svaté Doroty, čte rád to čtenie, ješto jest Kristus řekl, že jest podobno nebeské královstvie k desieti pannám, ku pěti múdrým a ku pěti nemúdrým, ješto vzely své lampy, aby vešly proti ženichovi a nevěstě. Múdré vzely olej s lampady a nemúdré nevzely. A když ženich prodli, vzdřiemáchu a zesnuchu. A o puolnoci vzvolachu, že jde ženich, aby vyšly proti jemu. I vstachu ty panny a své lampady připravěchu. I vecechu nemúdré múdrým: Dajte nám oleje svého, nebť hasnú naši lampadové. A múdré vecechu: Snad by nebylo dosti i vám i nám. Jděte k těm, ještoť prodávají, a kupte sobě! A když jidú kupovat, ženich přijide, a kteréž běchu hotovy, vjidechu na svatbu a pak vrata běchu zavřiena. Potom přijidú druhé panny řkúc: Pane, pane, otevři nám! A on jim vece: Neviem vás. Protož bděte; neb neviete dne ani hodiny. Toť jest čtenie. Na toť čtenie mluví svatý Řehoř řka:
Častoť vás, bratřie milá, napomínám, aby sě hřiechuov, zlých činóv a rozličného šeredstva tohoto světa pokrývali, jímž svět rozličně przní duše.
