pak ta žalost zlého přemóž a ztopí jako nepřátely dřevní světské obyčeje, že již nebude sě báti, nebude sě strachovati ztráty světských věcí, nebude pro světské škody neb kteréž koli světské nelibé puotky tesknúti sobě: již to moře má za sebú ku pomoci a k bezpečenství, žalostě jen, co jest dřieve obmeškal dobrého. S kýmť sě jest ten div zvláštní Boží mocí nestal ještě, že jest tak neprošel tohoto moře, a má před sebú, ještě sě mútí pro světské věci, lekaje škod světských, ačť jest vyšel žalostí z světa, nepomuož liť Hospodin jemu skrze to moře, popadnúť jej nepřietelé, jeho dřevní obyčeje, a uvedú zasě do Ejipta. Neb jeliž moře ztopí jeho obyklé hřiechy a zahladí jako jeho nepřátely, když věrně bude želeti svých hřiechóv, věrně sě před Bohem styděti v svém srdci za ně i za všicku světskú marnost a nebude již žalostiti pro světské věci, nebude sě báti ztráty světské, ve všem sě poddav vuoli Boží; tuž teprv bude moře za sebú jmieti k většiemu bezpečenství, že sě již nevrátí do Ejipta.
Druhý div o Jordanu ne ihned sě stane, když vyjde kto z světa na Boží cestu, počna sě táhnúti k duchovenství, jakož Židé vyšedše z Ejipta i moře přešedše, prvé mannu jedli, zákon od Boha psaný vzeli, mnoho pracovali, často bojovali, rozličné jmievali puotky. A také ne ihned spolkem, ale ponenáhlu sešla doluov v moře dolejšie strana Jordana a hořejšie sě prýštila, rostúc vzhuoru za sě. Takéžť bývá duchovně tento div druhý; když již člověk vším úmyslem z světa vyjde a i moře již projde, jakž jste slyšeli, ještě nejednú úmyslem pohne tam nebo sěm. Nežli sě jemu obrátí tak Jordan za sě, musí trpěti pokušenie a bojovati proti světské žádosti a tělesné; a tak pozná v rozličných příhodách své hubenstvo a nestatečnost věcí světských a milost Boží. Tuž tepruv k Jordanu přijde, a rozdělí sě Jordan jemu, že dolejší strana obrátí sě za sě vzhuoru, odkavadž jde, a dolejšie staví sě v moři. Jordan milost znamenává; neb jakož jest Jordan silná řeka
