nevýmluvným činem, viděn býti. Ktož jej chce viděti, učisť srdce; neb ani v kterém v podobenství ve sně, ani v které postavě tělesnéj najevě, ani v obrazu kterém vymyšleném, jediné čistým srdcem, ješto v přiezni upřiemě miluje a pokorně, uzřěn muož býti. I jest nám dvého třeba, abychom tu jasnost svědomie a čistotu srdce mohli jmieti. Jedno jest, abychom střiehli sě hřiechu vší snažností; druhé, abychom, ač co které vyjde nečistoty kterým obmeškáním, abychom, nedadúc sě rozmoci tomu, ihned to pokorú, žalostiec vinny, vycídili. O prvniem die starý Dobeš: Hledaj, aby nikdy hřiechu nepovolil. O druhém svatý Pavel napomíná řka: Vymeťte staré zakvašenie, aby byli nové zadělánie ne v kvasu starém zlosti a lsti, ale v sladkosti čisté přiezni a pravdy! Protož mějme myšlenie upřiemá bez nepravosti, řeči pravé beze lsti, činy šlechetné bez zlosti. Tak budem moci jasné jmieti svědomie a čistotu srdce.
Druhý dar tělu bude netrpedlnost, že nic nebude moci bolesti jemu učiniti. Té zde nemuožem jmieti, neb, jakož die svatý Pavel, musíme skrze mnohá protivenství vjíti do královstva nebeského. A také die svatý Bernart: Když jest Kristus trpěl a tak všel v svú chválu, ješto jest hřiechu neučinil, tehdy ovšem my hřiešní nevejdem, jeliž budem protivenstvím opraveni. Nic s poškvrnú tam nevejde, ani tam kto bydliti bude, jediné ktož jde bez poškvrny a činí spravedlnost. Ale ktož v silné trpedlnosti zde strpí kteréž koli protivenstvie v milosti Boží, ten bude duostojen toho daru, aby viec ižádná bolest nemohla jemu protivenstvie učiniti. Neb zdejšie trpenie zbavuje trpenie na onom světě. A ktož zde jest pokojen silú svaté trpedlnosti, již sě nětco chytá netrpedlnosti a má podobnost nějakú oné netrpedlnosti silú své mysli, proněž přijde ku pokoji tomu, kdež ani číti pak bude protivného co, ani bude moci tělu jeho ijedna věc které bolesti učiniti.
Třetie dar tělu přijde kyprost nebo rychlost, že, kdež duch bude
