by všickni měli býti pohlceni.
Kapitula LXXX.
Tehdy poče jich ponukovati Alexander a řka: Ó, rytieři udatní, neroďte se lekati, než jakož mě uzříte činiti, též učiňte. A to řka, popade oštěp a lučák a pukléř i poče bojovati proti drakóm a hadóm, kteřížto lítě na ně běžéchu. A to uzřevše rytieři jeho, posilnichu se, a vzemše braň, počechu silně bojovati. A tak bojováchu, že dvadceti rytieřóv a čtyřidceti služebníkóv od nich snide.
Kapitola LXXXI.
Potom z toho třštie rakové divné velikosti vyšli sú, majíce hřbety tvrzšie nežli kokodrylové. A když na ně lučechu kopími, nikoli jich nemožéchu raniti, avšak mnoho z nich zbili jsú a druzí vešli jsú do jezera. A když bieše v druhé nočnie bděnie, rychle přišli sú k nim bielí lvové větčí nežli býkové s velikým řváním a třesúce šíje své. Ale rytieři, přiskočivše k nim, uchytichu je na své oštěpy a tu je všecky napořád zbichu.
LXXXII.
Potom přitiehli jsú svině divoké divné velikosti, jichžto kly na loket biechu vzdéli, a s nimi lidé divocí a ženy biechu přimiešeny. A každý jich mějieše šest ruk, s nimižto potkavše se rytieři, osidly je chytivše, jechu je a zbichu je. A bieše teskliv Alexander i jeho všecko vojsko. I přikáza, aby inhed zažhli ohně podlé jezera. Potom přijide k nim hovado veliké, velmi silnějšie nežli slon a bieše podobno k koni. Hlava jeho bieše veliká a na čele jeho rohové. Ale slovieše jazykem indiským odentinamus, a prvé nežli poče píti z jezera, přiteče na ně Alexander, sem i tam běhaje, svých rytieřóv posilováše. Ale to hovado přelíté zamordova osmmezcietma dobrých rytieřóv a potom je zabichu.
Kapitola LXXXIII.
Potom vyjidechu z těch třtin myši veliké jakožto lišky a jediechu těla mrtvých. A kteréžkoli zvieře jsú uhryzly, inhed jest
